sobota 11. listopadu 2017

Život v cizině? Není problém, aneb jak vytvořit francouzskou rodinu.

"Prostě a jednoduše, láska je hlavní přísadou pro vytvoření francouzské rodiny, stejně jako jakékoli rodiny na světě, ať už smíšené nebo tradiční."

(s. 9)

"Bylo to životní dobrodružství."

(s. 11)




Díky nakladatelství Jota, které mi zaslalo recenzní výtisk knihy Láska, jídlo a faux pas: Jak vytvořit francouzskou rodinu z pera Samanthy Vérantové, jsem se dostala k velice zajímavé a příjemné knížce s osobitým způsobem vyprávění. Knížka navazuje na předchozí díl příběhu Sedm dopisů z Paříže a sama Samantha nás pouští do svého života plného cestování, odhodlání, nekonvenčního způsobu života a lahodné kuchyně.

Kniha je inspirována skutečnou životní událostí autorky. Popisuje zcela jednoduchou věc - začátek života v jiné zemi. Zdá se to triviální, ale Samantha se musela potýkat s četnými nástrahami kouzelné Francie, než se z ní stala skutečná občanka, nevlastní matka a milovaná manželka. Příběh není pohádkou. Sam si musela na své štěstí počkat dlouhých dvacet let. Tehdy poprvé spatřila Jeana-Luka. To ale netušila, že se stane jejím manželem a životním zachráncem.


Koncepčně je kniha rozdělena na větší kapitoly nazvané podle receptu na spokojenou rodinu: komunikace, přátelství, dobrodružství, vášeň a láska. Na konci velkých kapitol se objevují recepty na francouzská jídla. Z toho důvodu si myslím, že můžeme celý příběh chápat jako recept na život. K vytvoření nového života jsou potřeba taktéž suroviny: francouzský vdovec, jeho dvě děti, městská holka z Chicaga a malé městečko v jihozápadní Francii. Následně vše protřepat nemíchat a vznikl velice sladký, láskou naplněný, chaotický, transkulturní a pozitivně laděný likér prezentující francouzsko-americkou rodinu, které se mění život od základu.

Sam je ženou v nejlepších letech. Je poučena ze svých chyb, přišla o práci, rozvádí se a rozhodne se otevřít pandořinu skříňku a napsat francouzskému milenci, který ji před dvaceti lety zpříjemnil pár hodin na její cestě po Evropě. A co se nestane, tehdy i teď, je z toho obrovská láska. Sam je vrhá do novomanželského štěstí, stěhuje se do Francie a začíná nový život. Pohádka? Nikoli, už od první chvíle, kdy vybalí kufry v novém domě si začíná uvědomovat, že sem nepatří, že dům není její. Chytne příležitost za pačesy a  začne s velkou reorganizací, od zablešené kočky počínaje po zkrocení podrážděných puberťáků a jazykové bariéry konče.


Kniha je psána svěžím a jednoduchým jazykem. Snaží se prezentovat problémy současného světa - tedy jazykové bariéry, neúplné rodiny, problematické budování vztahů jak kamarádských, tak rodinných. Ukazuje pocit ztráty pevné půdy pod nohama a hlavně to, že i přes nepřízeň osudu se člověk může odrazit ode dna. Nechat své strasti za sebou a naplno se ponořit do nového dobrodružství. 

Samotný příběh na mě působil věrohodným dojmem. Ukazoval dojemným způsobem a vytříbeným humorem situaci střetu dvou odlišných kultur. Autorka se nevyhýbala ani častému nedorozumění v oblasti výchovy dětí, pocitům osamění, "nechuti" se otevřít partnerovi a říct mu o svých problémech. Rozhodně se nejedná o knížku, která hned ukazuje štěstí na obláčku a lásku až za hrob. A po všech peripetiích na nás čeká sladká tečka na závěr - tedy šťastná rodina.

Na knize se mi nejvíce líbí samotný příběh Samanthy. Nesnaží se čtenáře přesvědčit o tom, že přestěhovat se za svou životní láskou je jednoduché. Mimo krásných chvil ukazuje i ty méně zdařené, různé krkolomné pády, a situace, se kterými je obtížné se v "cizím" prostředí vyrovnat. Přesto zůstává příběh optimistický. Ukazuje obrovskou chuť do života, schopnost poprat se s minulostí. Nezapomíná nám ukazovat ani to, že si máme v životě vážit maličkostí. Kniha vyjadřuje poslání "netesknit, smířit se s tím, co mám a užívat si to."

Vidíte jak knížka vypadá? Jaké jsou vaše první dojmy? Pro mě to bylo jako podívat se na umělecké dílo. Propracovaná obálka s francouzskou dominantou se nedá přehlédnout. Tou se musíte kochat. Atmosféra, která z obálky čiší je v plném souznění se samotným příběhem. Kniha se stane okrasou knihovny a vyčleníte jí čestné místo.

Doporučuji vyzkoušet recepty obsažené v knize. Určitě vás obohatí tak, jako mě a navíc budete mít pocit, že jste se stali součástí příběhu. A na závěr bych chtěla vytknout jen četné francouzské fráze, které se volně prolínají celou knihou. Já jako osoba francouzštinou nepolíbena, jsem byla z počátku zmatena. Francouzské frazémy jsou ihned přeloženy, takže jsem o kontext příběhu nepřišla, ale maličko jsem se ztrácela a musela jsem si na styl francouzština-čeština (v překladu) zvyknout.


Děkuji nakladatelství JOTA za příležitost přečíst a napsat recenzi na jedinečnou knihu, možnost nahlédnout do životního příběhu a otevřít oči novým možnostem.




Knihu najdete zde.
Okomentovat