pátek 22. dubna 2016

Vlk a holubice

Tentokrát jsem zabrousila do knih z červené knihovny. Sáhla jsem po dvou od autorky Kathleen E. Woodiwiss - Vlk a holubice (1974) a Květy na vodě (1997). Každá mě zaujala a každá je přitom značně rozdílná. 


Vlk a Holubice je starší a vyšla v originále již v sedmdesátých letech. Patří k prvním z pera od této autorky. Romantických scén a jejich popisů tam najdeme velice poskrovnu, většinou jen náznak pusy a ulehnutí na lože naznačuje, co se asi mohlo nadále dít. Přesto oplývá duchaplnými dialogy, osobitou charakteristikou postav a vydařenými popisy anglického prostředí zmítaného válkou. To vše je historicky orámované bitvou u Hastingsu po usednutí Viléma I. Dobyvatele na anglický trůn. Hlavní hrdinka Aislinn je mladičká anglosaská kráska, jejíž domov opanovali normanští rytíři a prohlásili ji za svoji kořist a otrokyni. Wulfgarovi Vilém přislíbí dívčinu domovinu a šlechtický titul, a tak, když se dostaví na své nové panství, setkává se s opovržením především od krásné Aislinn, dcery bývalého lorda z Darkenwaldu. Ta v té době již zažila krutost od normanského válečníka Ragnora. Je rozhodnuta nepodrobit se novému pánu. Wulfgar však zvolí jemnocit a intriky, které mu poslouží lépe než násilí a hrubost. Dívka pomalu zjišťuje, že přes všechno své odhodlání, v ní jeho pohled a jemný dotek probouzí dosud nepoznaný pocit. Ragnor se však nevzdává a zapřísahá se, že dívku dostane zpátky.


Vlk a holubice mě zaujala především proto, že se nejedná jen o milostné a láskou přeplněné scény. Vlastně tam jsou jen lehce naznačeny a ostatní zustává na čtenářově fantazii a důvtipu. Přesto mě velice nadchl románek mezi Aislinn a jejím pánem Wulfgarem, toho se každý bojí a všichni vědí, že oprovrhuje ženami. Přesto se mezi nimi odehrává vlastní soukromá válka, ve které nakonec oba jsou těmi poraženými. Aislinn, když zjišťuje, že se nemá, jak osvobodit od tohoto Normana, se rozhodne upoutat ho k sobě láskou. Wulfgarovi se zase protiví zmocnit se jí proti její vůli a je přesvědčen, že až ho dívka sama bude chtít, přijde za ním. No a co myslíte, že se nestane? Oba dva padnou do svých lstí.


Další plus této knihy je, že se příběh uskutečňuje na pozadí historických událostí a kromě lásky zde najdeme také dost barvitě popsané bojové scény, krvavé prostředí a drsnou přírodu.


Pokud tedy vysloveně netoužíte po milostných scénách a oceňujete trochu i popisy a svižný děj, který sice není kdovíjak složitý, ale za to se ani na kousku knihy nenudíte a rychle ubíhá, rozhodně sáhněte po Vlku a holubici.


Jediným mínusem, který mě občas lezl na nervy, je, že mi přišly některé scény jakoby roztržité. Například, když autorka píše, že Aislinn ulehá na zem a ráno se protáhne v posteli. Jakoby autorka zapomněla, v jaké poloze se postavy nacházejí, protože v další větě je situuje jinam. 

Od Ikaru navíc vyšly knihy od této autorky s krásnými malovanými obaly.

pondělí 4. dubna 2016

Znamení vlka

 "Hlas v mé hlavě mě nutil kývnout a já vši silou pohnula hlavou ze strany na stranu. Jako by stačilo předstírat, že věci neexistují, dokud je nevyslovíte nahlas. Tohle bylo skutečné. Bylo to dokonale, stoprocentně skutečné. "Musím ochutnat tvou krev." Prohlásil to stejným tónem, jako by řekl: "Musím koupit chleba." Neměla jsem čas znovu se začít bát, nedal mi k tomu prostor. Popadl mě za zraněnou ruku, zvedl si ji k ústům a přejel jazykem krvavé šrámy. Zajíkla jsem se."
(M. T. Majar, Znamení vlka s. 15)


JEŠTĚ CHVÍLI zůstaneme u žánru Urban fantasy. Tentokrát si ale posvítíme na českou autorku Markétu Markovou píšící pod pseudonymem M. T. Majar.

Knize Znamení vlka předcházely romance ze striptérského světa Hot Boys a Hell Boys.
Erotická stopa se nese i do světa paranormal fantasy s vlčí tématikou.

SVÉHLAVÁ VIKTORIE je Češka, která žije ve Spojených státech Amerických. Sama se tak trochu považuje za cizinku v této velké zemi za louží. Přesto je oddaná svým českým předkům a hlavně svojí babičce. Když ji doma už nic nevázalo, rozhodla se přestěhovat. Dlouho byla sama, a tak se nechala přemluvit svojí kamarádkou na rande na slepo. Z kterého se však vyklubala katastrofa obřích rozměrů. 
      Cestou zpět do bytu ji totiž přepadli dva násilníci a byli by ji zabili, kdyby ji "nezachránil" jeden z rodu lycas. Tak totiž lidé pojmenovali vlkodlaky, o jejichž existenci se veřejně ví. Viktorie zkráceně Tori se vzpamatovává z toho šoku, když tu ji její podivný zachránce zaklepe na dveře a vtáhne ji do svého světa hrůzy. Při záchraně ji totiž kousl a ona se teď stane tvorem, jako je on sám.

     Příběh je psaný z první osoby. Čtenář vniká do Toriina podvědomí a odkrývá její tajemnou minulost. Navíc se setkává s dobře známými narážkami na českou kulturu. Tori není vůbec vyděšená z nové cesty, která se před ní otevřela. Právě naopak, novinku, že se z ní stane vlkodlak, přijímá až překvapivě dobře. Nejedná se o žádnou teenagerovskou romanci, Tori je dospělá a touží po sexu jako po droze. Autorka proto čtenáře nenechává dlouho čekat na první erotickou scénu popsanou do detailů. Tento náboj příběh neopouští a je jím prostoupen až do konce. Dějová linie z jedné strany sleduje Toriinu proměnu a zároveň se upíná na vazby jejího zachárnce Rubena k ostatním ze smečky i k lidem. Do příběhu je navíc zapletena překážka v podobě únosců vlkodlaků, kterou se Tori rozhodne vyřídit. Pokušením pro nově zrozenou vlkodlačici představuje i nová smečka ve městě a souboj do krve o místo po Rubenově boku. 

ZNAMENÍ VLKA má celkově všechny atributy, které čtenář urban fantasy vyžaduje. Některé jsou více povědomé než jiné, například popis myšlenek či postav a scén je velmi barvitý. Na druhou stranu autorka načala Tori a nějak ji nedokázala za celou knihu dokončit. S postavami nebylo těžké se sblížit a zálibně sledovat jejich vývoj, ale Tori se pro mě stala ukázkou pevné vůle. Nedokázala jsem na ni najít jedinou slabinu či pochybení na duchu. Tím působila trochu plasticky. Kéž by se více vyvinula její minulost, která je lehce načrtnutá. Až na toto je kniha velice dobře čitelná, vtipná, krvavá, akční a fantastická. Zpočátku jsem si neuvědomila, že jde o českou autorku a přišlo mi tedy velice zajímavé zjistit, že hlavní postava je Češka. To a americké zázemí tvoří příjemné kontrastní prostředí a je radost sledovat, jak se spolu někdy neshodují.

Pokud se pustíte do čtení, kniha Vám uteče jako voda a nadšeně budete toužit po další. Existuje ještě druhé pokračování nazvané jako Krvavý písek, o kterém snad jednou taky napíši recenzi.