středa 14. prosince 2016

Třetí adventní víkend ve společnosti knihy Sněží, sněží: slibuje 3 sváteční romance

"Byl večer před Vánoci. No, přesněji řečeno, bylo odpoledne Štědrého dne. Ale než se vrhneme přímo do tepajícího srdce akce, vyřídíme nejdřív jednu věc. Vím totiž ze zkušenosti, že kdyby to vyplavalo později, odvedlo by to vaši pozornost tak, že byste už vůbec nevnímali, co říkám. Jmenuji se Jubilee Dougalová. Nechte si to chvilku projít hlavou. Vidíte? když vám to řeknu hned, není to tak zlé." (začátek povídky Zasněžený expres)

Originální název: Let it snow
Žánr: Beletrie, Pro ženy, Pro děti a mládež
Autor: John Green, Maureen Johnsonová, Lauren Myracleová
Překlad: Veronika Volhejnová
Nakladatelství: Yoli
Počet stran: 264
Rok vydání: 2015, vydání originálu 2008

Anotace:
Sníh o Vánocích je hezká věc, ale čeho je moc, toho je příliš. Taková sněhová bouře umí zamíchat i těmi nejlepšími plány - a když k tomu  ještě připočtete čtrnáct roztleskávaček, jedno miniprase a keramickou vesničku pro elfy, bylo by na rozpletení všech těch zmatků v městečku Gracetown skoro zapotřebí nějakého anděla! Tři vánoční příběhy o tom, že ne vždycky je to, oč stojíme, taky to pravé ...


Kde se vzala tu se vzala, kniha mi do tašky přiletěla


Minulý rok jsem procházela davovým šílenstvím projevující se četbou všech knih od Johna Greena. A tak se stalo, že se mi do hledáčku plánované četby dostala i kniha Sněží, sněží s podtitulem tři sváteční romance. Knihu jsem začala číst ihned po návratu z knihkupectví, ale nastal problém. Jelikož se mi knížka, obálka a celková tematika natolik líbily, nebyla jsem schopná knihu dočíst. Nechtěla jsem, aby příběh skončil a tak jsem knihu odložila a ona vešla v zapomnění. Na světlo světa vyplula při mém stěhování, před půl rokem, a jelikož se opět blíží čas Vánoc rozhodla jsem se, že si knihu přečtu od začátku a teď i do konce.

A jak jsem si slíbila, tak se taky stalo. Nejprve se mi do četby vůbec nechtělo, ale po překonání prvních nevolí jsem zvládla knížku přečíst za tři dny. Knížka je silnější, ale na druhou stranu je psána velkými písmeny, proč tedy ty tři dny na četbu? Zkrátka a jednoduše jsem každý den přečetla jednu povídku. Přece jsem si nemohla uhnat sněžící horečku (smích).

Sněží, sněží  není jen o sněhu. Romance s příslibem pubertální lásky


Za okny na nás pomrkává pošmourné počasí, z oblohy poprchává, ale sníh nikde. V povídkách Sněží, sněží ... panuje ta pravá vánoční atmosféra. Otevřete si její stránky, začtěte se a nechte se vtáhnout do hustých závějí sněhu, blikajících světýlek zdobící okolní domy, ulice a pravého vánočního času, 24. prosince. Kniha obsahuje tři příběhy, které se snaží i toho největšího cynika a odpůrce Vánoc naladit na sváteční atmosféru. Po přečtení této knihy Vás čeká prozření, že Vánoce ať se zdají, že vypadají jako čas klidu a míru, takové rozhodně nejsou. Tak si uvařte kakao nebo punč, zachumlejte se do deky a nechte se unášet touto sněžící knihou. 

Na první pohled to vypadá, že knížka obsahuje tři rozdílné povídky na stejné téma, ale od různých autorů. Po bližším ohledání a četbě je nám jasné, že knížky mají společnou základní tematickou linku. Všechny se odehrávají během Štědrého večera v malém městečku Gracetown. I když knížku tvoří povídky od různých autorů, osudy hlavních postav se vzájemně proplétají a vypravěče z jedné povídky potkáme jako vedlejší postavy v dalších povídkách. Rozuzlení nastane ve třetí povídce, kdy se všechny hlavní postavy střetnou v magickém kávovém ráji - Starbucks.

Kdo za tím vším stojí?


Jedním z přispívajících autorů je známý John Green. Ten se dostal do povědomí dílem Hvězdy nám nepřály, Hledání Aljašky a další. Dílo mu pomáhají utvářet autorky Maureen Johnsonová a Lauren Myracleová. 

Kniha začíná povídkou Zasněžený expres od Maurenn Johnsonové. Hlavní hrdinkou je šestnáctiletá dívka Jubilee, na tu místo štědrovečerní večeře a rozbalování dárků čeká nemilé překvapení v podobě cesty vlakem na Floridu za prarodiči. A proč? Rodiče jsou ve vězení, její přítel na ni kašle a ona si postupně začíná uvědomovat, že sněhová bouře a setkání se záhadným neznámým jsou pro ni osudným. 

Druhá povídka je z pera Johna Greena s titulem Vánoční zázrak. Sledujeme příběh dospívajícího chlapce JP a jeho přátel, kteří se rozhodnou strávit Štědrý večer netradičním způsobem. Ve sněhové vánici, nejhorší za posledních padesát let, se vydají do místního baru za 14 bláznivými roztleskávačkami. Jak tohle může dopadnout? Nabourané auto, padající vločky, bláznivý Twister a ... JP se otevřou oči a poprvé se zamiluje.


"Lákalo mě dobrodružství. Protože já to mám ráda. Protože nejsem jako tamta Jaksejmenuje. Nemyslím si, že je tak strašně těžké ujít šest kilometrů ve sněhu. Chci to. Miluju to. Když jsme byli u tebe a koukali se na filmy, chtěla jsem, aby sněžilo víc. Víc a víc! Protože o to je to všechno zajímavější. (...) Taky jsem to chtěl," skoro jsem ji skočil do řeči, ale pořád jsem na ni ještě nekoukal, protože jsem se bál, co bych mohl udělat, kdybych se podíval. Taky jsem chtěl aby nepřestalo sněžit.(...) A co má být, jestli kvůli tomu bude šťastný konec míň pravděpodobný?"

V posledním příběhu Archanděl prasátek od Lauren Myracleové se podíváme na zoubek protivné a věčně nespokojené Addie. Jejím úkolem je získat zpět ukradený vánoční dárek své přítelkyně - ano malého čuníka Gabriela. Ale dokáže to? Vždyť o ní všichni tvrdí, že je sobecká a zahleděná do sebe, stěžuje si a řeší neustále své problémy. Možná ji ostříhání krásných blonďatých vlasů vrátí do reality. Nebudeme předbíhat, ale prozradím Vám zápletku. Ano Addie si uvědomí své sobecké chování a vrátí se jí její životní láska.
Ke střetu, shledání a vyřešení dojde
nad šálkem dobré kávy.

"V šest třicet oficiálně vyšlo slunce. Nejspíše to bylo hezké, když má člověk takovéhle věci rád. Nový začátek, nová šance, hřejivé paprsky naděje ... Hm. Ale pro mě ne. V sedm už jsme měli ranní špičku a požadavky na cappuccina a espressa donutily můj mozek aspoň na chvíli zmrznout."

Příběhy nabízí spoustu možností interpretace


Kniha, ač je psaná poutavým jazykem a skoro se zde neobjevují narážky na špatný překlad, ani překlepy a podobné nedostatky, se bohužel nezabývá řešením celospolečenských otázek. Neorientuje se na hloubkovou psychoanalýzu jednotlivých postav a ukazuje nám jen ploché a značně zdeformované povahové vlastnosti. Postavy vidíme jen v ploché formě bez hlubší sondy do jejich duší. Kniha se zkrátka orientuje na popis jednoho, ne zcela všedního dne, v životě dospívajících jedinců, který muže, ale samozřejmě nemusí, mít dopad na jejich budoucnost.

Milníkem, zde je, že se vše odehrává v období Vánoc, tudíž mi z toho plyne, že tento magický čas je určen k zamyšlení a možná změně dosavadního způsobu života. K tomu se snaží autoři jednotlivých povídek směřovat a ukazovat, jak je jednoduché dojít "osvícení" v dospívajícím věku. Ale skutečně je to může ovlivnit? Myslím, že ne. Ale to už je hlubší analýza jednotlivých postav, o kterém nám ani knize nejde. 

Povídky mají jeden zásadní nedostatek. Chybí jim pointa. Samozřejmě, že se hlavní postavy poučí a dojdou rozhřešení svých problémů. Ale osobně si myslím, že k vykreslení jednoho obyčejného i nevšedního dne z života hrdinů, může vést k zamyšlení či uvedení na cestu k určitému poselství. Pokud nejste takový čtenáři, kteří za každou větou, odstavcem hledají skrytý smysl, nemusíte si poselství všimnout. Mě naopak kniha přinesla jedno jediné poselství a to takové, že jsem se zamyslela nad svým současným milostným životem. Ale abyste pochopili tuto myšlenku, musíte si knížku přečíst, protože o svých problémech Vám zde vyprávět nebudu (smích).

Proč ano a proč ne


Musím konstatovat, že na knize mi vadila jen jedna věc, a to předvídatelnost dějové linky. Závěr každého vyprávění je čtenáři znám hned od začátku, není zde náznak překvapení či zvratu. Ale opět se může jednat o moji jasnozřivost a umění nitrozpitu. Možná je to tím, že jsem měla předtím přečtené už obdobné knížky i od Greena a tušila jsem, jak to celé dopadne. A nebo se u mě rozvíjí nějaký šestý smysl. Každopádně, příběh je zajímavý, pokud od něj nečekáte spasení, ale jen odpočinek a naladění na vánoční atmosféru. Však za každou knížkou se nemusí skrývat moudrost světa.


Nicméně si myslím, že knihu s tématem prvních lásek, bolesti, zvratů a problémů středoškoláků, i přes jejich chyby a dospívající problémy, každý z nás jistě ocení. A to z toho důvodu, že si můžeme zavzpomínat na naše trápení, nebo jako v mém případě, se zamyslíte a zjistíte, že ty milostné problémy jsou jen kraviny, které nepotřebují řešit a začnete si užívat a vážit toho, co máte doma. 

Příběhy jsou čtivé, svižné a s humorným laděním. Rozdíl mezi povídkami se stírá a hrdinové příběhů jsou vykresleni totožným způsobem. Celé to působí uceleným dojmem. Není zde ani rozdíl mezi autorským stylem. Nepoznáte, jestli zrovna čtete část od Greena nebo Myracleové. Povídky jsou sice uvozeny titulní stránkou odkazující na jejich název a autorské zpracování, ale to vůbec nevadí. Při četbě máte pocit, že čtete knížku od jednoho autora. A to se mi na celém příběhu líbilo nejvíce. Jak dokáži tři autoři sjednotit svůj styl a napsat duševně jednotný text? Záhada nevyřešena.

Co mě motivovalo si knížku koupit?


Bezesporu to byla jeji lesklá modrá obálka se třpytivými vločkami. Ano, všechny příběhy jsou krásné, plné Vánoc, nového přátelství, dobrodružství a zázraků. Zařadila bych ji mezi oddechové čtení, neurazí a neodradí. Knížka mě vtáhla do vánoční atmosféry, ale dokonce jsem se při čtení i zasmála. Osobně si myslím, že cílem povídek nebylo podat hlubší smysl a zamyšlení, ale především pobavit, navodit vánoční atmosféru a upozornit, že i když se nám někdy nedaří, tak se může vše obrátit k lepšímu. A to díky našim strážným andělům. Mohou se dít zázraky, jen na ně musíme věřit, doufat a pozitivně myslet. 

Pokud si chcete odpočnout a naladit se na Vánoce, rozhodně neváhejte a knížku si kupte nebo půjčte. Co takhle místo tradičního stresu na Štědrý den, zapálit si v krbu, dát si nohy do tepla, vzít si oblíbený hrneček s čajem a začíst se do knihy. Sněhu se asi v našem podnebí nedočkáme, tak si o něm aspoň přečtěte!

Okomentovat