Fanoušci Sarah J. Maas by rozhodně neměli Věž úsvitu přeskakovat! Důkaz, že se vedlejší postavy série Skleněný trůn hlásí o slovo

Kdo už má sváteční náladu. Já se pomalu začínám ladit na tu správnou vlnu a mezitím vám, milí knihomolové, posílám trochu starší recenzi, za to ale s novými vánočními fotkami! :)

Sarah J. Maas, mnozí z vás to jméno již znají, křičí na ně ze všech možných příspěvků a reklam. Zvlášť v poslední době, kdy v originálním jazyce vyšel poslední díl série Skleněný trůn - Kingdom of Ash. Knihu Věž úsvitu lze řadit do série Skleněný trůn, která vyšla v češtině téměř celá (čekáme nedočkavě na překlad posledního dílu).

Podzim ve znamení sluníčka a dobrého čtiva

Podzim už nám dávno vplul do zákoutí našich životů, za chvíli nás čeká, již dlouho očekávaný posun z letního na zimní čas. Konečně nebudeme (aspoň pár dní) vstávat do tmy, protože já nevím jak vy, ale mě to dělá velké potíže se ráno "vykopat" do práce.

Pozdě, ale přece! Feyre a Rhysand bojují za svoji rodinu v posledním díle série

Uff, to byla teda nálož. Dočetla jsem třetí díl Dvoru trnů a růží - Dvůr křídel a zmaru (zkráceně ACOWAR) a musela jsem si nejprve utřídit myšlenky, abych zvládla napsat recenzní článek bez spoilerů a samozřejmě co nejméně subjektivně. Takže to trvalo půl rok, než jsem se k tomu odhodlala. Ale lepší později, než-li vůbec. No ne?

Bylo to pro mě těžší, protože tyto knihy a svět, jaký Sarah J. Maas vytvořila, podněcují moji fantazii a také kreativitu. Jsou takovou moji múzou na kreslení/tvoření.

FF: Nessian (Zbrocená krví)

FanFiction
na motiv knihy Dvůr křídel a zmaru (Sarah J. Maas)
Zbrocená krví

Tato fanfikce patří do části s názvem Vladařka ve třetí knize dvorů. Nesta a Cassian jsou na bitevním poli. Kdo knihu nečetl a bojí se spoilerů, čte jen na vlastní nebezpečí. 

Falešný polibek - kniha, která mě uchvátila svými tajemstvími a ráznými postavami

Musím uznat, že psát článek na tuto knihu, mě neskutečně bavilo. Stejně jako kniha samotná. Velká očekávání jsem neměla, poznatky a hodnocení jsem si před tím nevyhledala. A jen při prvním pohledu na vnitřek knihy jsem věděla, že to bude zábava. První věta mě zaujala na první dobrou, jak jsem psala v předchozím článku První věta. Takže nic nenasvědčovalo tomu, že by se jednalo o průměrné čtení a první dojem byl tentokrát pravdivý. Protože dávám 5 🌟🌟🌟🌟🌟 z pěti. :) 

"Dnes nastal den, kdy tisíce snů zemřou a jeden se zrodí." 

(Falešný polibek - Mary E. Pearson)

Kráska se vydává Na lov, ale kdo koho bude lovit?

Slyšela volání lesa ještě dříve, než tomu mohla porozumět. Věděla, že chce více. Nevěděla, po čem její srdce baží, ale prostě jen věděla...a jednou jí cestu zkřížilo Zvíře, i když možná, jenom možná, ono zvíře bylo tím voláním a ona zkřížila cestu jemu...

Naslouchač. Dívka, která dokáže změnit osud marginalizovaného národa

"Byl to dechberoucí pohled. V tu chvíli jsem litovala, že na světě neexistuje nic, co by tuto vzpomínku uchovalo. Očima jsem nenasytně hltala stovky svící zářících v pozlacených stojanech. Sál byl rozlehlý, že jsem stěží viděla, kde začíná a kde končí. Stěny zdobily obrazy namalované dávnými umělci. Strop se klenul vysoko nad kamennou podlahou. Sluhové v pestrých oblecích v barvách města pobíhali mezi hosty a nabízeli likéry ve zdobených stiklách. Ženy byly zahaleny do těch nejkrásnějších rochií, jaké jsem kdy viděla. Jemná látka se kolem nich ovíjela ve změti složitých záhybů a zvýrazňovala jejich křivky (...)."

(úvodní slovo)

První měsíc ve znamení kronik

Kyborgská mechanička zachraňuje situaci

Název série: Měsíční kroniky

Počet knih: 4 (Cinder, Scarlet, Cress, Winter)

Bylo, nebylo... kdesi v daleké budoucnosti na planetě Zemi mladičká Cinder otročila pro svoji macechu a dvě nevlastní sestry. Nejlepší kamarádku a zpovědníka jí dělala androidka Iko a obě dvě toužily po něčem, co nemohly mít. Cinder po svobodě a Iko zase po tom být z masa a krve...

Lughův odkaz - část čtvrtá

FanFiction

Mercedes Thompson

Lughův odkaz

Stefan mě teleportoval přímo doprostřed obývací místnosti v druhém patře našeho domu, kterou smečka používala pro své účely. Tento pokoj byl symbolem. Adam se tak podělil o své soukromí se smečkou. Stefan se nezdržel a byl ten tam.

Vlkodlaci přecházeli sem a tam a Adam telefonoval a zuřil. Poznala jsem to z toho, jak mu ztuhly záda, jakoby vycítil moji přítomnost. Jesse a Christy seděly vedle sebe a ani nedutaly, Christy mě ihned začala propalovat pohledem. Nemusela jsem ani hádat, co řekne. Zrovna, když mě napadlo, že to bude nejspíš něco v tom smyslu, že za jejich napadení můžu já, zvedla se ze svého místa a ukázala na mě prstem.

,,Všechno je to tvoje vina!"

Mladá Celaena se ujímá svého dědictví

„Proč je má proměna tak důležitá?“ zeptala se Celaena nakonec.

„Protože tě děsí,“ odvětil Jeřáb. „Její ovládnutí je prvním krokem k tomu, aby ses naučila svou moc ovládat. Bez této schopnosti bys při podobném útoku mohla sama vyhořet.“

(s.95)

Celaena Sardothien pokračuje ve svém sebepoznávání nebo zpočátku spíše v utápění se v sebelítosti tentokrát na kontinentu Wendlyn. Tam ji poslal král Adarlanu na konci druhé knihy - Půlnoční koruna.

Kreativní okénko II.

Záložky s fantasy motivem

Dnes pro Vás mám pouze dvě záložky s fantasy motivy. Jedna je na motiv knih od Sarah J. Maas. Kdo zná tuto autorku a její série, jistě ocení jednu stranu záložky s postavou Feyre z knih ze série Dvůr trnů a růží a druhou s královnou Aelin z knih ze série Skleněný trůn. 

Předlohu pro záložky jsem kreslila na A4 kombinovanou metodou a jedná se tedy o originální obrázek. Tisknuto je na lesklý fotopapír, pružný a z druhé strany záložky jsou dané magnetky. Jedná se tedy o magnetickou záložku. Záložka je vlastně 2v1, neboť pokud budete číst Dvory - můžete si dopředu dát Feyre, a pokud sáhnete po Skleněném trůnu - tak na přední stránce jistě budete chtít Aelin. 

Druhý fantasy motiv je inspirován vlkodlačí ságou. Kdo nás čte, jistě ví, že miluji urban fantasy série jako Mercy Thompson nebo Kate Daniels, kde najdeme vlkodlaky a kožoměnce. Oblíbenou sérii mám také Psy/měňavci od Nalini Singh. A na Vánoce jsem publikovala recenzi na knihu Kiss of Snow. No, tak tady máte vlka Snowa. K čemu ho připodobníte je jen na Vás. Hodil by se jistě i do Game of Thrones. Obraz jsem kreslila na malířské plátno. Záložka je vytištěná na tvrdší papír, který je ještě zalaminovaný. Do přesahu, který vyčnívá z knihy, jsem zkusila vyříznout ornament. Z dolní části knihy visí zase medailonek. 

Uvažuji o účtu na Fleur nebo Etsy. Znáte ještě nějaké takové domény, přes které by se daly prodávat drobné výrobky? Podělte se se mnou o zkušenosti, ráda si nechám poradit.

Lughův odkaz - část třetí

FanFiction

Mercedes Thompson

Lughův odkaz

„Tak, řekneš mi, o co jde?“  Honey přerušila ticho jako první. Nechala jsem ji řídit a už to ji muselo připadat divné. Ale měla jsem tušení, že má na mysli něco jiného. „Nejdřív vyletíš z kůže, jen co se na Cruelldevilu podíváš a pak souhlasíš, že s ní a Jesse pojedeš nakupovat…A ještě k tomu uvrtáš mě.“ „Včera jsem nebyla ve své kůži,“ prohlásila jsem dost rozhodně na to, aby se nevyptávala. Ještě jsem si nebyla jistá, jestli jí to chci říct jako první. Ale Honey mě už několikrát bránila a zastávala se mě před smečkou a byla docela blízko k tomu, abych ji zvala přítelkyní. A těch jsem neměla moc a pravda byla, že jsem teď potřebovala i ženský názor. A Adam se včera zavřel v pracovně s Darrylem a Warrenem, ani nevím, kdy si přišel lehnout. Ráno jsem cítila, jak mě políbil a už byl zase ten tam. Nahlas jsem si povzdechla.

Lughův odkaz - část druhá

FanFiction

Mercedes Thompson

Lughův odkaz

„Dvojčata?“ pronesla jsem šokovaně do ticha. Samuel mě vezl domů, protože jsem se obávala, abych neměla další ze záchvatů bolesti. I když mě Arianna přesvědčila, že její faeský sirup malého vlčka uklidní. Na rychlostní silnici panoval klid a slunce už dávno zapadlo. Skoro by mě cesta ukolébala ke spánku, kdybych nebyla tak vynervovaná.

„Přesně tak, neříkala jsi, že má hůl takovou moc?“ zeptal se pobaveně. Neuvědomila jsem si, že ji mám zase v ruce, kdyby na dávný artefakt nepoukázal. „U ovcí,“ vyštěkla jsem. Tentokrát se Samuel rozesmál na celé kolo. „No možná ji kojot pozměnil trochu více,“ namítl. „Perfektní,“ zamumlala jsem spíš pro sebe. „Zdá se, že budete mít s Adamem nového vlčka ve smečce, tím druhým si nejsem jistý, kojot nebo člověk,“ pokrčil rameny a soustředil svoji pozornost na cestu před sebou. Zdál se víc obezřetný, postoj měl napnutý. „S Ariannou jste ještě neměli štěstí?“ zeptala jsem se ve snaze odvést pozornost. Vypadalo to, jako by si uvědomil jeho ostražitost a trochu se uvolnil.

Podání mystického příběhu o válce mezi Asasíny a Templáři z pera Olivera Bowdena mě nechalo chladnou. Proč tomu tak bylo?

"Ezio se za bratrem díval a rozhodl se ho napodobit. Vůz se zdál strašně hluboko, vzpomněl si ale na to, co ho učili, zpomalil dech, uklidnil se a soustředil. A pak už letěl vzduchem v nejdelším skoku dosavadního života. Na okamžik ho napadlo, že špatně mířil, potlačil ale paniku a vzápětí přistál bezpečně v seně. Stačilo věřit!"

Abychom vše jen nechválili, tak tady je jednou zase trochu negativní recenze. Jak jinak začít nový týden, než s knihou plnou pomsty a násilí? Správně, nezbláznila jsem se, právě naopak, přidávám recenzi na knihu, která v sobě pojí tři média. Assassin´s Creed je světoznámá hra, na jejíž motivy bylo sepsáno osm knih a minulý rok měl premiéru i film. V tomto měsíci také vyšla nová kniha od jiného autora (Christie Golden) která, jak doufám, zvýší u mě, jako čtenáře svou reputaci doposud vydaných knih. Snad budu mít brzy možnost si ji přečíst a porovnat.

Nejobávanější zabiják? Ale kdeže...

Sarah J. Maas knihou Skleněný trůn, která je úvodní a úplný počátek plánované šestidílné série, stvořila fantastický svět naplněný magií. Svět Eriley, říše Terrasenu, Adarlanu a jiné světadíly, které se nám také odhalují v druhé sérii Dvůr trnů a růží (tuto knihu jsem četla dříve než autorčinu prvotinu Skleněný trůn a možná i to zapůsobilo na můj dojem) je přesto vytvořen s dokonalou precizností a detailností.

Za měsíc tu máme Vánoce, zima nám pomalu klepe na dveře a s ní přichází řada tajemství...

"Tam venku cítím mrtvé vznášející se ve větvích. Ztracení šustí listím stromů, brání průchodu paprsků a šeptají mi do ucha. Své špinavé prsty obepínají kolem mého hrdla, škubou mi vlasy a uvolňují prameny, aby mě mohli letmým dotykem lechtat po tváři. Nebo že by to byl jenom vítr? Nechci se tu moc zdržovat. Strčím poslední kořen batolky virginské do vaku a pospíchám pryč."

(Boormanová, Smrtná zima, s. 7)

Originální název: WinterKill

Série: Smrtná zima (1.)

Žánr: Literatura světová, Dívčí romány

Autor: Kate A. Boormanová

Překlad: Markéta Polochová
Obálka: Lucie Zajíčková

Nakladatelství: Host (ČR)

Počet stran: 366

Rok vydání: 2015, vydání originálu 2014

Anotace

Patnáctiletá Emmeline žije v osadě uprostřed hlubokých hvozdů, v puritánském společenství zcela odříznutém od okolního světa. Nehostinný kraj sužují kruté zimy a za hradbami číhá děsivý nepřítel. Jedinou nadějí na přežití je zůstat uvnitř. A dodržovat přísná pravidla rady.
Emmeline ví, že vydat se mimo pevnost je zakázáno, avšak stromy v lese jí cosi šeptají a táhnou ji ven na zapovězenou cestu. Už kdysi na ni vstoupila její babička, která za to tvrdě zaplatila. Přijme-li dívka od jednoho z členů rady nabídku k sňatku, mohla by jméno své rodiny očistit. Jenže její srdce touží po někom jiném. A sny stále volají ...
Smrtná zima je první díl fantasy trilogie, která se bude líbit všem fanouškům knih Hunger Games a Labyrint: Útěk i milovníkům spisovatele Patrika Nesse.

Smrtná zima líbivý nadpis bez zimy

Zima už nám pomalu klepe na dveře, objevují se první náznaky nočních mrazíků, ráno se probouzíme do krajiny zalité bílou pokrývkou nebo jinovatkou a auta mají ráno problém nastartovat. Musíme se podívat všudypřítomné realitě do očí a konstatovat, ano začala ZIMA. V návaznosti na začínající zimní období bych Vám ráda sdělila své pocity z četby knihy Smrtná zima.

Už je to nějaký čas, co jsem četla Smrtnou zimu z pera Kate A. Boormanové, ale i tak se Vám pokusím její děj a mé postřehy z četby hezky sesumírovat. V knihkupectví jste si mohli všimnout, že už vyšla druhá kniha z této série, ale nepředbíhejme, k četbě druhého dílu jsem se ještě nedostala, i když ho mám už doma v knihovně.

"Ale to já nevím! Já jen vím, že se děje něco moc divného a že to bratr Stockham před lidmi dají. A jedno z těch tajemství objevila kdysi i moje babička. To proto ji zabili." 

(s. 280)

Silný lidský příběh s historií

Smrtná zima je první díl nové young adult série, která najde své místo v knihovně u fanoušků knih Hunger Games a dalších, nebo aspoň to slibuje přebal knihy, ale opak je pravdou. Smrtná zima je natolik vzdálená Hunger Games, jak jen to jde. Anotace čtenáři slibuje příběh založený na zajímavé, temné fantasy s atmosférou a prvky hororu. Příběh a dějová linka je prostá. Vše se točí kolem patnáctileté Emmeline žijící v pevnosti v uzavřeném společenství obehnané hradbami. Pevnost je odříznutá od zbylého světa, nikdo neví jestli žijí nebo existují další lidé a tvorové mimo opevnění.

Osada se nachází uprostřed divoké přírody, obklopena lesy a tajemstvím. Vycházet z hradeb je přísně zakázáno, pod trestem smrti. A proč vlastně? Za hradbami číhá nebezpečí, nikdo z obyvatel ho nedokáže pojmenovat, nikdo ho nikdy neviděl, ale víra z bezbřehého strachu je silnější než potřeba prostor za hradbami prozkoumat. Podle povídaček za hradbami číhají děsiví vraždící duchové zvaní malmaci. Bohužel nikdo z předchozích obyvatel pamatující si tyto nestvůry už nežije, takže můžeme říci, že společenství věří bludům. Jak je to ve skutečnosti?

Vesnice ve spárech lživých neřádů

Chod komunity ovládá přísnou a tvrdou rukou rada. Dějová linka kniha začíná náznakem příchodu "smrtné zimy". Zima je natolik krutá, že do příchodu jara přežijí jen připravení se zásobami jídla a vírou v lepší zítřky. Kniha se čte rychle nejsou zde žádné zbytečně dlouhé popisy, čím na druhou stranu trpí malá informovanost čtenáře. Emmeline hlavní postava stmeluje celý příběh, z jejích úst a myšlenek se dozvídáme něco málo o historii osady, ale pro vybudování kvalitní podoby fikčního světa to nestačí. Emmeline však stále něco láká za hradby, hranice osady. Šepot z lesa je pro ní tak lákavý, že i přes přísný zákaz, pod pohrůžkou smrti, se nesčetněkrát vydává vstříc vlastnímu nebezpečí a záhubě. 

"Tvrdil, že se objevili z lesů jako duchové, mluvili divným jazykem a vlastnili podivné věci. Říkal, že pokud se mají někdy vrátit, Clařini potomci je naleznou. Objevili se jako duchové... Pokud se mají někdy vrátit... Moje babička našla lidi, jako je Matisa? (...) Její zvědavost ji nakonec stála život." 

(s. 304)

Přijde Vám příběh jako skvěle rozehraná šachová partie s kořením hororu? Ano, mohlo by se na první pohled zdát, ale pocit nadšení vystřídá záhy zklamání. Malmaci a smrtná zima nedostávají prakticky žádný prostor, autorka o nich v knize nepodává téměř žádné informace a tak vlastně nemají ani možnost děsit. Neustále se jen o smrtné zimě mluví, stránky ubíhají a zima nikde. Největším zklamáním pro mě asi bylo, že v knize neustále někdo křičí "Malmaci!", stráž rychle uzavírá hradby a ... malmaci nikde. Z toho důvodu jsem postupně ztratila tendenci a radost z napětí, že se skutečně něco stane.

Pohodová četba pro klidné večery

I když příběh nepřichází s ničím novým, fikční svět ničím neohromí a některé věci nejsou vysvětleny, možná záměrně zatajeny, přesto má kniha své kouzlo. Pokud nebudeme knihu "brát příliš vážně" a bude pro nás pouze čtenářským odpočinkem bez nutného vyvolání temné atmosféry, strachu a fantasy prvků, které kniha obsahuje jako šafránu, četbu si určitě užijeme. V knize se místy objevují akční momenty, ale v celkovém hodnocení děj plyne pomalu a nemůžeme očekávat velké zvraty rozbouřené řeky. 

Život v uzavřené osadě je sám o sobě více zajímavější. Objevují se zde četné tematické narážky s psychologickým podtextem. Nejsilnější motivy knihy jsou v místě, kdy se autorka odprostila od pokusů budování mrazivé nálady a ukázala pestrou paletu vztahů a rozepří mezi tamními obyvateli. Dusno a napětí uzavřeného prostoru, křivdy, zrada a neopětovaná láska jsou v hradbách uzavřeny po generace. Podhoubí příběhu tvoří potlačené emoce a vedlejší postavy.

Na první pohled se zdá, že místo kde se děj odehrává je místem, kde bydlí příjemní lidé, panují zde vřelé vztahy, všichni se navzájem znají, ale opak je pravdou. Vesnička je spoutaná nejen vysokou zdí, ale přísnými pravidly a zvyklostmi. Na vše pečlivě, až puritánsky, dohlíží bratr Stockham. 

Tak trochu jiná young adult

Hlavní hrdinka Emmeline se od ostatních postav typických young adult románů odlišuje. V první řadě svým vzhledem, chováním a svou zvídavou povahou. Je rebelka, strůjcem změny a reformy. Na druhou stranu se nejedná o typicky krásnou dívku. Je poznamenaná svým osudem, kulhá na jednu nohu a dokud nezjistí tajemství obestírající její původ má strach o svou budoucnost. Klade si otázku kdo si vezme dívku s chromou nohou? Co bude Em jako vyvrhel uzavřené společnosti dělat? Kam má před svým osudem utéct? Pomůže jí v začlenění do společnosti práce pro místní léčitelku? Otevře knihu a čtěte ...

Smrtná zima ve mě zanechala rozporuplný dojem se silnými emocemi. Musím ještě připojit jednu negativní výtku a to hlavně na potloukání Em v osadě a její smýšlení a snění o mužích. Myslím si, že autorka mohla tyto sálodlouhé pasáže osekat nebo mírně zkrátit a zaměřit se více na rozpracování a popis světa. Upřímně mě nezajímalo o jakém klukovi Em zrovna sní, co si o něm myslí a s kým by chtěla být. Ale chápu pro trochu romantiky se musí trpět.

Pokud se vyhneme srovnání, které není zrovna šťastné, s Hunger Games, nebudeme brát v potaz slabost a pomalé plynutí příběhu s omezeným počtem dějových zvratů, napětí a akce a zaměříme se na budování mezilidských vztahů, bohatý jazyk a pocit pohodového čtení, získáte tak knížku do čtenářské nepohody.

V jaké jsme době: minulost, budoucnost či současnost?

Kniha působí dojmem dobře napsaného textu, autorka si často hraje s jazykem a to hned v několika úrovních. Do textu obratně vplétá francouzské výrazy a tím čtenáře vtahuje do izolovaného světa vesnice. Bohužel mi zde chybí celkové zasazení příběhu. Odehrává se v minulosti, budoucnosti nebo současnosti? S odkazem na francouzská slova to může být kdykoli v průběhu věků. Jen si nejsem jistá, jestli je to mínus nebo plus knihy. Každý si tento aspekt může vyložit podle svého. Jedinou nevýhodou je nemožnost dramatizovat nebo děj uspíšit, jelikož je text psaný v přítomném čase. Finále bylo slabší, žádný boj, žádná akce, na začátku příběhu  jsme nasedli na vor a zdárně dopluli do cíle. 

Na první pohled mě v kniha upoutala svou obálkou, a i přestože se říká  nesuď podle obalu, musím říct, že ve finále pro mě knížky nebyla zklamáním. Jsem optimista a doufám, že místa kde je hodně naznačováno a málo vysvětleno, budou dořešena v dalších pokračováních.

Temná tání: pokračování série

zdroj: www.google.cz/temnatani

Nyní se chystám na druhý díl trilogie nesoucí název Temná tání. Plná očekávání, nevím jestli se bát nebo se radovat, že vyšel další díl. Co mohu čekat? Obálka vypadá opět famózně, je rozhodnuto knihu kupuji a začínám číst první řádky...

O čem kniha je? Rada padla a začíná tání. Svět, který objevila Emmeline za pevností na ni netrpělivě čeká. Emmeline po pádu rady konečně může následovat své sny a vydat se s novými kamarády, jež potkala za hradbami a milovaným Kanem vstříc svobodě. Utéct od puritánské společnosti do divočiny, do neznáma. Emmeline bude chtít dodržet slib daný Matise - pokusí se varovat a ochránit svůj a její lid. Na cestě ji čeká řada překážek, jako jsou bojovné klany, otrokáři, kolonisté, nemoci i přírodní katastrofy. Dokáže Emmeline svůj slib dodrže nebo začne pochybovat o svých schopnost a zatouží se vrátit do klidné a mírumilovné rodné osady? Dokáže se rozhodnout, co je pro ni přednější, jestli přátelství nebo milovaná osoba? Zatím na tyto otázky neznám odpověď, ale už teď se můžete těšit na moji recenzi.

Není trol jako trol

... aneb nečekejte ty klasické malé postavičky s velkýma očima a barevnými vlasy. Trolové z této knihy vypadají jako lidé a také mezi nimi žijí, jen o nich lidstvo nemá ani ponětí. Když chtějí, dokáží být totiž velmi přesvědčiví...

",,A proč nosí toho králíka?" zajímal se Linus. Znělo to tak naprosto zmateně, že jsem se musela zasmát. ,,To je taková tradice. Je to gotlandský králík a legendy tvrdí, že jsme je sem přivezli se Švédska právě my. Údajně nám pomohli najít místo, kde máme vybudovat Doldastam, a pomohli nám přežít první zdejší tuhou zimu." ,,Jak mohli králíci pomoct při přežití?" ,,Tím, že jsme je jedli," vysvětlovala jsem mu. (...) Linus položil dlaň na stůl a zadíval se mi do očí. ,,Můžu k tobě být upřímý?" ,,No jasně." Napřímila jsem se na židli a připravila se na jakýkoli projev odporu, který od něj uslyším. ,,Jsem tvoje stopařka, se mnou můžeš vždycky mluvit otevřeně." ,,Vy trollové jste teda super trhlí."

(Hocking, A. Mrazivý oheň, s. 82)

Anotace

Originální název: Frostfire

Autorka: Amanda Hocking

Série: Kroniky Kaninu (navazuje na příběhy ze Světa Tryllů)

Předchozí série: Dědička, Probuzení, Boj o trůn

Nakladatelství: Coo Boo

Vydalo: 2016

Stran: 272

Ukryté hluboko v srdci sněhem pokryté divočiny leží tajné království Kaninů – magická říše stejnou měrou krásná jako zrádná...

Bryn Avenová mezi Kaniny nikdy tak úplně nezapadala. Díky svým blond vlasům a modrým očím se vždy cítila jako outsider – s nečistou krví neschopná si získat respekt a postavení. Ale je odhodlaná prokázat svou loajalitu království, které miluje.

Jejím snem je stát se členkou elitní královské gardy a nic jí nesmí stát v cestě… ani city, které chová ke svému šéfovi, Ridleymu Dresdenovi. Jakýkoli vztah mezi nimi je naprosto vyloučený, ale Bryn si nemůže pomoct. A začíná mít pocit, že i on k ní něco cítí.

Mezitím na království někdo zaútočí – to prověří Bryninu sílu jako nikdy předtím. Konečně má příležitost konfrontovat Konstantina Blacka, zrádce, který se před pěti lety pokusil zavraždit kancléře. Jen Bryn ho může zastavit, ale riskne vše, jen aby ochránila království, které ji není ochotno přijmout takovou, jaká ve skutečnosti je?

Pomalý start a první seznámení

První knihu ze sváteční výzvy jsem úspěšně přečetla až do konce a mám z ní dost rozpoluplné pocity. Svátky jsem zahájila knihou Mrazivý oheň od autorky Amanda Hocking a musím být v tomto článku trochu kritická. Proto nečekejte jen kladné hodnocení, jelikož celkový dojem z knihy je zklamání. Ale pěkně po pořádku.

Knihu jsem si vybrala především díky anotaci. Hledala jsem něco pro svůj článek Knižní listopadovky a narazila na Mrazivý oheň. Na první pohled se pyšní opravdu nádhernou titulní stranou, která vábí a otevírá čtenáři jakoby nový svět. Dívka na deskách mi zprvu připomínala červenou Karkulku nebo Sněhurku. Červená jako krev na sněhu. Otáčí se na čtenáře a vrhá pohled přes rameno, jakoby chtěla, aby ji pozorovatel následoval. Králík nad titulem a i bílý králík ve sněhu mají symbolický význam, který se postupným čtením vyjasní. Líbí se mi, když titulní strana není jen nějaký náhodný obraz, ale vyjadřuje alespoň částečně poslání příběhu. V tomto případě svůj účel splnila, ba dokonce jej převyšuje. 

O čem kniha je?

Hlavní hrdinka je mladá stopařka Bryn. Stopařka proto, že stopuje troly ve světě lidí, aby pro ně zajistila šťastné znovu shledání se svým kmenem - Kaninci. Bryn je dcerou kancléře a při své první stopařské akci byla svědkyní událostí, které navždy změnily její smysl chápání o životě trolů. Od té chvíle zasvětila vše práci. Je to prostě trolská workoholička a nic není pro ni přednější. I když se špatně vypořádává s autoritami, vede si poměrně skvěle v tom, co dělá. Až při nové misi ji minulost dožene a ona se musí postavit svému strachu čelem. 

Bryn je vykreslena velice ostře. Má dané jasné cíle a tužby. Nic než práce pro ni nemá význam a vyhýbá se jakémukoli pocitu nepohodlí. Což zahrnuje i city, které si začíná uvědomovat ke svému nadřízenému Ridleymu či k trestanci Konstantinovi. 

Stojí si tvrdohlavě za svým a nic s ní nehne. Už jen kvůli tomu se zdají některé situace trochu nereálné. A charakteristika této postavy plastická. To, že by se v takové či oné chvíli opravdu zachovala tak, jak se zachovala, jí prostě někdy nevěřím. Pak jsou zde ale momenty, velice ojedinělé, které čtenáři dovolí proniknout skrze krunýř její obrany a odhalí nám, byť jen na chvíli, její nitro. Jasně se tu rýsuje romantický trojúhelník, který je u Young Adult fantasy velice častým prvkem. 

Musím uznat, že postava Ridleyho se mi velice zamlouvá. Ale neodvažuji se předvídat dopředu, jak to nakonec dopadne. Protože k mé smůle to většinou skončí úplně opačně. 

Kapitoly jsou krátké, stran málo a hodně detailů chybí. Naopak popis trolího světa a celkové charakteristiky prostředí je v knize až až. Proto je kniha vhodná i pro ty čtenáře, kteří nemají s trolím světem této autorky žádné předchozí zkušenosti. Bryn na nové misi získává nového svěřence - Linuse, kterého bezpečně dopraví domů. Čtenář se tedy seznamuje s troly tak, jako právě Linus. Začínám mít pocit, že jeho postava má v příběhu jen tento jediný úděl. Ale nepředbíhejme. 

První kniha ze série je prostě změť několika událostí a mezi nimi jsou nezajímavé mezery. Ten druhý pohled se čtenáři však neodkrývá. Možná v dalším pokračování?

Co se mi ale v knize líbilo, byla právě postava Ridleyho. Je to Brynin nadřízený, bývalý stopař, jehož otec zemřel při plnění svých stopařských povinností. Při obraně království. Ridley je více uvěřitelnější a zamlouvá se mi. Ale mám takové tušení, že autorka jeho vztah k Bryn rychle utne.

Nicméně jsou minimálně dvě scény, které jsem si v knize oblíbila a v obou je právě Ridley.

Příběh má velký potenciál, co se prostředí týče. Svět trolů skrytý před zraky lidí a na pozadí sněhové krajiny v Kanadě? No, proč ne. Ale samotné akce jsou nesouvislé a po přečtení prakticky nevím, proč se tam vůbec některé události staly. Rýsuje se v pozadí nějaký větší motiv, ale není čtenáři ani trochu odhalen. Což mě velice mrzí. 

Mrzí mě, že některé scény končily dříve, než jsem z nich dokázala být opravdu nadšená. Prostě je kapitola useknutá a další začíná časově později. Mám ráda plynulost děje, ale tady mi přišlo, že autorka má na mysli nějaký větší rámec, a tak všechno "nahečmala" na sebe. Jakoby ve spěchu. A to dělá dojem ze čtení trochu chaotický. První půlka mi přijde stagnující. Nemám ráda slovo nudná, protože to není, ale prostě není akční.

Jediné, co ty události spojuje je hlavní postava - Bryn. Ocitá se ve středu veškerého dění. A točí se vše kolem ní. 

"Vzhlédla jsem k noční obloze a spatřila, jak se nad námi klene polární záře. (...) ,,To je krása." Uchváceně jsem zírala na omamný tanec barev na jasné obloze. ,,I když jsem to viděla už tolikrát, vždycky mě to zase dostane." ,,Jo, vím přesně, jak to myslíš," odpověděl Ridley. Zaznělo to tak významně, až jsem se na něj otočila a zjistila, že se místo nebe dívá na mě."

Opravdu kniha tak mrazí nebo spíše spaluje?

Jak jsem již zmiňovala, kniha má veliký potenciál. Ale nebyl dostatečně využit. Série bude mít celkem tři knihy a doufám, že se autorka v psaní bude zlepšovat. Čekala bych na konci knihy větší akci, možná nějakou motivaci pro čtenáře, která by ho navnadila na další čtení, ale ani jednoho se tam nedočkáme.

Kniha se čte docela rychle, díky těm krátkým kapitolám, a já ji přečetla za chvíli. Četla jsem a četla říkajíc si, že už za chvíli snad bude nějaká větší akce, až jsem došla na poslední stranu. Dvakrát jsem otočila stránku, jen abych se přesvědčila, že už je opravdu konec. No a a bohužel mě zrak nešálil.

Takže celkový dojem je zklamání. Nechtěla jsem věřit, že by autorka takový fantastický svět více nerozvinula, a tak jsem lehce nedůvěřivě otevřela první knihu předchozí série. Jen abych se ujistila, jestli jsou ostatní knihy z pera této autorky také takové zmatené, nebo jen jestli měla slabou chvilku při psaní Mrazivého ohně. Nebo jsem možná já měla slabou chvíli při čtení. Každopádně si názor musíte udělat sami.

Není série jako série

Vím, že se tu opakuji, stejně jako v titulku článku, ale je to důležité. Tak mi věnujte ještě kousek své pozornosti.

Schválně jsem po Mrazivém ohni sáhla po předchozí sérii téže autorky a která se týkala stejného světa. První díl z příběhů ze Světa Tryllů se jmenuje Dědička a dostáváme se ke kmeni Vitrů a Tryllů, jejichž střet byl retrospektivně naznačen právě v Mrazivém ohni, který se oproti tomu zabývá kmenem Kaninců. Přečtením prvního dílu jsem chtěla zjistit, zda autorka píše stejně a zda i zde mě čeká zklamání. Nebo zda prostě pokračování už není tak dobré, jako první tři knihy. No a odpověď se mi naštěstí zdála více než jasná. Po přečtení, kdy i průběh probíhal jinak (knihu jsem přečetla za 24 hodin)... Tamtadá! Fanfáry prosím....je stoprocentně Dědička lepší. 

Kniha je od začátku živější, více procítěná na detaily a charakteristiku postav, které si zamilujete. Cokoli vám autorka předhodí, po tom skočíte všemi deseti a zobete jí z prstů, která psala právě tento příběh. Děj má spád, často se tam sice situace opakují ale vyústění je vždy jiné a překvapující. Hned z prvního dílu je znát nějaká spodní nit, která to vše jednou spojí a vy víte, že se můžete těšit na něco tajemného, jež bude odhaleno ve správný čas. Jednotlivé akce navazují na sebe a příběh má určitý řád.

Hlavní hrdinka Wendy (pojmenovaná podle Wendy z Petra Pana) vám může občas lézt na nervy, ale už ze začátku knihy víme, že s ní je něco v nepořádku. Takže s ní soucítíme. A ne a ne se dočkat, než pravda vyjde najevo. Máme zde románek s Finnem, jejím stopařem, který ji přišel odvést k Tryllskému kmeni a k její matce. Jde o zapovězenou lásku, jelikož Wendy je ze vznešeného rodu, takže by mě zajímalo, jak to nakonec autorka vyřeší a opět se zde bojím Finnovi fandit. I když jako ochránce a bodyguard si získal moji přízeň, jsem si jistá, že to autorka v dalších knihách překroutí.

Wendy zažila frustrující dětství a to není u trolů jejího původu obvyklé. Systém, jakým zacházejí s dětmi je velmi alarmujicí a také trochu děsivý. Ale více vám prozrazovat nebudu. Každopádně její dětství zapříčinilo u Wendy větší soucit s lidskou rasou a to je její hlavní výjimečnost. Krom toho, že má pár nadpřirozených dovedností v rukávu, dokáže si získat spoustu lidí na svoji stranu právě soucitem. Postupem knihy se postavy vyvíjejí tak, jakoby to bylo přirozené. Na konci je větší akce, a tak to má správně být. 

Nerada porovnávám série, ale jelikož jde o stejnou autorku, tak v tom nevidím tak velký problém a zaujetí. Mrazivý oheň měl být asi příslib nějaké nové zápletky. Ale přitom je to změť chaotických narážek, která čtenáři nezapadají nikam. Možná, že v druhém díle se alespoň něco vyjasní a čtenář se bude moci chytit záchranného lana. Pevně v tom věřím. Neboť tenhle svět má svoje kouzlo a trolové se mi opravdu zamlouvají i jako inspirace na kreslení. Pokud vás tedy stejně jako mě svět trolů nadchnul, ale kniha Mrazivý oheň vás neuspokojila, nebojte se sáhnout po Dědičce. Mě tedy náladu spravila ihned. :)

Originální název: Switched

Autorka: Amanda Hocking

Série: Svět Tryllů

Nakladatelství: Fortuna Libri

Vydalo: 2012

Stran: 312

Když bylo Wendy pouhých šest let, matka se ji pokusila zabít. Tvrdila jí, že je monstrum. O jedenáct let později se Wendy začíná obávat, že matka měla tehdy možná pravdu. Dochází jí, že asi není tím, kým si po celý život myslela, že je. Toto poznání jí pomáhá odhalit Finn Holmes.

Finn, záhadný spolužák, zprvu Wendy jen neustále pozoruje. Něco na něm Wendy neskutečně přitahuje, ale zároveň děsí. S jeho pomocí se dozví i pravdu o sobě a svém životě: Jako miminko byla zaměněna s jiným dítětem, chlapcem. Ještě v šoku se Wendy vydá s Finnem za svou pravou matkou. Netuší ale, co ji tam čeká...

Nový domov Wendy nutí nechat dosavadní život za sebou, zapomenout na školu jí problém nedělá, ale jak se vypořádá se ztrátou svého bratra a tety? Wendy se musí poprat se svým novým údělem a s tím, že ani u své pravé matky nenajde city, které celé dětství tak moc postrádala.

Když magie pohltí svět a monstra vylézají na povrch

",,Máš ráda krev?" zavrčela jsem. ,,Ukážu ti krev." Řízla jsem se Zabiječem do paže a na jediný úder srdce se krvesajové v celém sále zastavili. Znali tu krev, věděli, čí síla mi koluje žilami. Omámeně strnuli, jako by skládali úctu její magii, a pak pokračovali v útoku na své oběti..."

(ANDREWS, Ilona. Magie mrtvých, s. 166)

Originální název: Magic Bites
Autor: Ilona a Andrew Gordon
píšící pod pseudonymem Ilona Andrews
Překlad: Hana Šimečková
Nakladatelství: Fantom Print
Rok vydání: 2011

Anotace:

Atlanta by byla příjemným místem k životu, jen kdyby nebylo magie...

Když magie pohltí svět, objevují se monstra a odpadlí mágové spřádají svá kouzla, zatímco se pistole zasekávají a auta odmítají startovat. Ale pak se technologie znovu přihlásí o slovo a magie ustoupí stejně nevypočitatelně, jako se předtím objevila. Jen po ní zbudou nejrůznější druhy paranormálních problémů.

Kate Daniels, žoldačka, které se smůla lepí na paty a do kapsy má hluboko, se živí odstraňováním právě takovýchto magických potíží. Ale když je zavražděn její opatrovník, honba za spravedlností ji vtáhne do mocenských bojů mezi dvěma nejsilnějšími frakcemi magických bytostí v Atlantě. Mezi Pány mrtvých, nekromanty ovládajícími upíry, a Smečku, polovojenský klan kožoměnců. Tyto dvě strany se vzájemně obviňují ze série nezvyklých vražd – a smrt Kateina opatrovníka by s tou záhadou mohla být spojená. Obě organizace na Kate vytrvale tlačí, aby případ vyřešila a ona si začíná uvědomovat, že si ukousla větší sousto, než dokáže zvládnout...

Ze tmy na světlo

Čtenář je hned ze začátku hozen do tajuplného světa Kate Danielsové, bojovnice a soukromé vyšetřovatelky (její strategií je otravovat někoho tak dlouho, dokud se jí nepokusí zabít) pracující pro Cech žoldáků. Další případ, ke kterému se dostane, je pro ni však osobní. A tak se čtenář spolu s ní snaží rozluštit tajemství záhadných úmrtí, do kterých se počítá i vražda jejího opatrovníka. Při vyšetřování je Kate nucena hledat pomoc u Řádu rytířů milosrdcné pomoci, kteří jí opvorhují a Pána šelem, pro kterého je podřadná. Zároveň jsou na její kroky zvědaví i nekromanti, ti mají pod kontrolou upíry (krvesaje). Během chvíle se tak smrtelnice Kate Danielsová ocitá uprostřed bitevního pole několika nadpřirozených stran a snaží se, tak jako ryba na území plném žraloků, vycházet se všemi.

Svět, ve kterém žije, je kombinací technologie a magie. Střídají se v něm ve vlnách stejně jako lidské nálady. Kate je naštěstí naladěná na oboje. V době technologie se narodila, ale s krví mocnější, než si dokáží její spojenci představit, ovládá i magii. Střeží toto tajemství v sobě a magii používá jen v nejkrajnějších případech. Ale i mistr tesař se někdy utne a Kate začíná být více nepozorná. Připouští si k tělu nové bytosti, než byla zvyklá a dopouští, aby do jejích činů zasahovaly i emoce.

Kate je velice přímá, nebojácná a cvičená v boji. Svoji první oběť zabila už v deseti letech. Nepoznala svoji matku ani otce, ale muž, který ji vychovával, byl generál vojsk. Jeho jediným cílem bylo, naučit ji dokonale techniku boje, aby, až ji jednou minulost dožene, se jí dokázala postavit.

Od začátku je jasné, že hlavní hrdinka něco skrývá a bystrému čtenáři nebude trvat dlouho přijít na to, co to je. Jaké záhady obnáší její minulost, to čtenář poodhaluje postupně. Upřímně, má na to devět knih ze série, tak je nad slunce jasné, že autoři vše neodhalí hned v té první. Tady platí pravidlo "kdo si počká...".

I když už od začátku si čtenář může ledacos domýšlet. Stejně tak se čtenáři pomalu odkrývá nestabilní svět magie a jako puzzle si musí skládat jednotlivé dílky k sobě. Ze začátku je tento svět možná trochu nepřehledný a brutální. Bude chvíli trvat, než se čtenář zorientuje. Zvlášť, pokud si předem alespoň nepřečetl anotaci, tak jako já. Hned na prvních stranách se totiž střídá vlna magie a technologie a upřímně, já jsem vůbec neměla potuchy, co to znamená. Pak jsem si teprve přečetla anotaci a už jsem byla doma. U takovýchto dlouhých sérií, jako je například také Mercedes Thompson (Patricia Briggs), se svět příběhu poodhaluje pomalu a někdy i zpětně. Čtenáři urban fantasy tak s tímto faktem musejí dopředu počítat. Nicméně názvosloví si rychle osvojí a v polovině knihy už budou částečně v obraze.

Jeho chlupaté Veličenstvo

Série Kate Daniels má devět knih a píší ji manželé Ilona a Andrew. Proto nechybí v knize ani silný mužský protějšek, který je pro hlavní hrdinku pokušením. Jejich přitažlivost je hlavní nití celé série. Kate byla odjakživa učena tomu, jak být co nejvíce nenápadná a samostatná. Nezatahovat jiné lidi do svého soukromí. Curran se jí však dostane pod kůži. Je to Pán šelem a má na starost stovky kožoměnců v Atlantě. Není "králem" jen tak pro nic za nic. Je jím proto, že je z nich nejmocnější a nejnebezpečnější. Je zvyklý dostat to, co chce a je to kontrolou posedlý maniak. Tedy ten nejhorší typ muže s jakým by se mohla zaplést smrtelnice chránící si své soukromí. Jsou jako dvě běsnící tornáda, která pustoší město svými rozepřemi a osobními válkami na poli emocí. Jejich slovní přestřelky a oslovení mě nepřestávají bavit, příkladem je Kateino vyjádření o Curranovi jako o Jeho chlupatém Veličenstvu.

A jak se Kate poprvé představila Curranovi - alias Pánovi šelem - alias kožoměnci, který dokáže vzít podobu lva? Ne zrovna diplomaticky.

"Diplomacie nikdy nebyla mou silnou stránkou. Došla mi trpělivost... ,,Načičiči..."

Kate je obyčejný člověk, nepatří mezi kožoměnce. Přesto si právě ji Curran vybere za svoji novou kořist. Ne nadarmo se říká "Co se škádlívá..." Ze hry se ale nakonec stává posedlost a z posedlosti láska. 

"U protější zdi zaplály dvě zlatavé oči...Dobrý bože, tohle nebyl jen lev. Tahle obluda musela měřit v kohoutku minimálně metr padesát."

Je zábavné číst o jejich společných chvílích, kdy se neustále popichují, jeden druhého navzájem štvou a dokonale to mezi nimi jiskří potlačovanými emocemi. 

 ",,Jaký druh ženy vítá Pána šelem slovy ,načičiči...?" ,,Výjimečný," zamumlala jsem odpověď, která se přímo nabízela."

Přesto si na to, až se jejich životy definitivně propletou, budeme muset počkat do nějaké čtvrté knihy. Ale nebojte, do té doby se jistě nudit nebudete.

Doporučuji při čtení nahlédnout na web autorů, kde zdarma publikovali kratší knihu povídek právě z pohledu Currana. Povídky přímo navazují na konkrétní kapitoly v knize. Bohužel zatím nebyli oficiálně přeloženy do češtiny a tak jsou dostupné pouze v angličtině, či některé z nich přeložené na webu překladatelky Hany Šimečkové (web: Očima Pána šelem).

Knihu samotnou hodnotím velice kladně, nepředčí sice na mém žebříčku hodnocení sérii Mercedes Thompson, ze žánru urban fantasy ale patří k těm lepším. A rozhodně budu číst i další pokračování této série. Minulý měsíc vyšel v originále devátý díl Magic Bindes, tak doufejme, že se brzy dočkáme i české verze. Hodně velký plus u mě tvoří věková kategorie postav. Nejsou to žádní young adult ani teenageři ale už životem zkoušené bytosti, které za sebou vláčí docela brutální minulost. Líbí se mi, že hlavní postavy vědí, co chtějí a jdou si za tím. Kate je velká sympaťačka a tak se dobře čte příběh právě z jejího pohledu.

Ohodnotit knihu můžete například na:

Československá bibliografická databáze

Databáze knih