Kráska se vydává Na lov, ale kdo koho bude lovit?

Slyšela volání lesa ještě dříve, než tomu mohla porozumět. Věděla, že chce více. Nevěděla, po čem její srdce baží, ale prostě jen věděla...a jednou jí cestu zkřížilo Zvíře, i když možná, jenom možná, ono zvíře bylo tím voláním a ona zkřížila cestu jemu...

První měsíc ve znamení kronik

Kyborgská mechanička zachraňuje situaci

Název série: Měsíční kroniky

Počet knih: 4 (Cinder, Scarlet, Cress, Winter)

Bylo, nebylo... kdesi v daleké budoucnosti na planetě Zemi mladičká Cinder otročila pro svoji macechu a dvě nevlastní sestry. Nejlepší kamarádku a zpovědníka jí dělala androidka Iko a obě dvě toužily po něčem, co nemohly mít. Cinder po svobodě a Iko zase po tom být z masa a krve...

Magicky strávený čas nad knihou o zradě, pomstě a vášni

"Každý Chálidův krok vyvolával v chodbách ze stínů a kamene ozvěnu. Lhostejně tvrdá žula a modře žilkovaný achát jeho paláce skýtaly o málo více než úkryt pro vřískot duchů. Útočiště nočních můr...Až do příchodu Šeherezády. Doopravdy prokletá dívka. A zároveň královna v každém smyslu toho slova." (s. 181)

Pomsta a rozbřesk je další kniha z vlny pohádkových retellingů, které zaplavují svět. Hlavní hrdinka, nebojácná Šeherezáda s charakterem hodným královny, se přihlásí dobrovolně jako už mnoho manželek Chálida předtím, krále králů, i když ví, že ani jedna její předchůdkyně se nedožila nového rozbřesku. Šeherezáda nebo zkráceně Šazí je přesvědčena přežít nový úsvit a i každý další. Jak obstojí proti tyranovi království a je Chálid opravdu takovým tyranem, za kterého ho každý má? Co se skrývá za onou nutností zabíjet všechny své manželky za rozbřesku?

O krásce a zvířeti trochu jinak

,,Chlapec naposledy vydechl a jeho ruka zůstala bezvládně viset v mých prstech. 

Já ho přesto nepouštěla a hladila jsem ho po vlasech, dokonce i poté, 

co ho Tamlin pustil a ustoupil o pár kroků od stolu. 

Cítila jsem, jak se na mě dívá, ale ruku mrtvé víly jsem držela dál. 

Netušila jsem, jak dlouho trvá, než duše v těle pohasne. 

Stála jsem v kaluži krve, dokud nevychladla, a držela jsem 

chlapcovu hubenou ruku a hladila ho po vlasech, a v duchu jsem se ptala, 

jestli věděl, že lžu, když jsem přísahala, že získá zpět svá křídla, a jestli je opravdu znovu získal, ať už se odebral kamkoli..."

(MAAS, Sarah J. Dvůr trnů a růží, s. 161)

Autor: Sarah J. Maas
Originální název: A Court of Thornes and Roses 
Série: Dvůr trnů a růží (1.)
Rok vydání: 2016
Nakladatelství: CooBoo

Anotace

S mladičkou Feyre se ocitáme v zemi zvané Prythian. Rozdělena je na dvě hlavní území - Říši smrtelníků a víl, nadpozemských bytostí mnoha podob oplývající nebezpečnými silami. Devatenáctiletá dívka se po smrti matky a zmrzačení otce stala jedinou živitelkou rodiny. Její sestry mají totiž až moc vytříbený vkus. Feyre je tak jediná, kdo obstarává jídlo lovem. Jednou při své několika hodinové seanci v zimě a na sněhu narazí na kořist, která by znamenala plné břicho a teplo pro její rodinu. Laň neviděla v těchto končinách už pěkně dlouho. Odhodlaná neodejít domů s prázdnou, utká se kvůli tomuto jedinečnému úlovku s jiným predátorem, který si na laň bude klást také nárok - s vlkem. Ukáže se však, že nešlo o obyčejného vlka. Feyre zabila vílu, která se vydala do říše smrtelníků v podobě zvířete.

Dívka pozná svoji chybu, když ji za trest odvleče za zeď jiný podivný tvor. Ocitá se tak v úplně jiném světě a musí se naučit žít mezi vílami, kterým vládne Tamlin. Mocný, děsivý a nesmrtelný. Feyre od malička vštěpovali nenávist vůči těmto bytostem, ale co má udělat, když se tento cit pozvolna začne přetvářet v něco jiného, lásku? Má se tomu poddat a bojovat za ten tajuplný a pro smrtelníky nehostinný svět nebo nový cit ke svému únosci zapřít a utéct?

Pohádka naruby 

I když všichni dobře známe příběh Krásky a zvířete, ze začátku jsem si tento námět moc nepřipouštěla. Ba ani jsem netušila, jak detailně jej autorka nakonec využije. Když příběh v druhé polovině knihy začal gradovat a konečně se tam vmísila ona pohádková kletba, zůstala jsem koukat doslova s otevřenou pusou. Velmi příjemně mě to překvapilo a všechno do sebe najednou perfektně zapadalo. To, jak byla kletba podána a v jaké chvíli, mě naprosto uchvátilo. Z počátku opravdu nevypadalo, že by tam tento motiv mohl nějak více fungovat, a proto je klasický námět nakonec velice vítaný.

Kniha má přes čtyři sta stran a každá je svým způsobem poutavá. Na každé stránce nenajdeme akci, ale také popisy, jemné detaily, kterých je potřeba si všímat. Hodně času autorka věnuje rozvíjejícímu se citu mezi Feyre a jejím pánem Tamlinem. Někdo by mohl říci, že jejich vzájemné sympatie jsou trochu nepochopené vzhledem k poměrům ve světě a podvědomí o těchto vznešených bytostech u obyčejných lidí. Přesto tahle část v knize je potřebná a mně vůbec nevadila. 

Oblíbenou pasáží se pro mě staly slavnosti v říši víl. Noc ohňů neboli Calanmai je jednou z událostí vílí mytologie v příběhu. Oznamují začátek jara a v knize jsou tyto slavnosti zakončeny Velkým obřadem. Feyre byl vstup na tuto událost zakázán z jednoho prostého důvodu. Bylo by totiž hned jasné, koho by si Tamlin k rituálu nejraději vybral. Kdo ví, jestli by tím Feyre vyděsil nebo naopak. Ale je jisté, že když někomu výslovně zakážete vstup, udělá právě pravý opak. Tato část příběhu je moje oblíbená. Mezi hlavními postavami to pořádně zajiskřilo a uvolnilo napětí.


Mužský protějšek krásky?


Z postav mě nejvíce zaujal charismatický Tamlin - zvíře, i když já osobně bych ho spíše označila za krasavce. Zdá se, že kvůli absenci své někdejší moci působí zlověstně jen z vyprávění jiných. Naopak pro hlavní hrdinku je to spíš on, kdo je jejím zachráncem. Působí vznešeně, trochu tajemně a představuje zlomeného muže - vílu, který vlastně není tak hrozivý, jak si Feyre zpočátku myslela. Prostě ideální kandidát na záchranu!

Menší výtku mám k mentální nedospělosti hlavní hrdinky. Ze začátku se mi zdála tak trochu plastická. Nedokázala jsem jí uvěřit tu nehoráznou kuráž a tak trochu nezdravé sebevědomí, když prostředí, ve kterém vyrůstala a okolnosti, které ji přiměli k lovu, nasvědčovali naopak o skromnosti a laskavosti. Ostře se vyhoupla až tehdy, kdy se ocitla na nepřátelském území. Jakoby si najednou uvědomovala vlastní důležitost v celém příběhu. Představovala zde jediného smrtelného člověka, obklopená byla jen magickými bytostmi, kde každý měl nějakou nebezpečnou moc a fakt, že si i v této říši hraje sama od sebe na hrdinku, mi přišel trochu nereálný. Tipovala bych, že v takové chvíli bude, jak se říká, "držet pusu a krok".  Ale to se nestalo a zase na druhou stranu musela projevit trochu odvahy, měla-li být tou, která prolomí kletbu. 


Celkový dojem?

Plusové body dávám autorce za to, že nechala hrdinku projít růžemi a zároveň i trním, jak napovídá název, a dohnala ji až na pokraj smrti kvůli lásce. Což je opět motiv hodný pohádek.  

Řekla bych, že v této knize platí "zlatý střed", konec knihy byl už trochu více předvídatelný a také vleklý řekla bych. Akce tam nechyběla, ale vše se prodlužovalo a natahovalo. Každopádně se mi to, jak se autorka nově zhostila klasické pohádky, velmi zamlouvalo. Některé strany jsem doslova hltala, u jiných jsem koulela očima a u některých jsem se i zasmála či naopak byla ohromená. Z mého čtenářského zážitku bych řekla, že kniha obsahuje od všeho kousek a každý by si v ní mohl najít tu svoji růži.

Rozhodně se těším a nenechám si ujít další pokračování, které by mělo vyjít v roce 2017. 

Bylo nebylo...

Kdysi žila jedna princezna. Princezna z tohoto příběhu však nebydlela v zámku...

„Přišla o domov i o rodinu a jejího království se zmocnila zlá královna, která víc, než co jiného toužila mít u nohou celý svět. Zlá královna zničila princezně život a zlomila jí srdce. Některým jiným princeznám by tolik zármutku a tak velká ztráta vzaly vůli i odvahu (…) A i když byla ještě dítě a domnívala se, že nemá žádné spojence, nikoho, kdo by v boji proti zlé královně stál na její straně, našla v sobě sílu, aby jí vzdorovala sama (…) Princezna mohla svůj zármutek změnit v zatrpklost, ale raději ji změnila ve vlídnost. Strach ji mohl ochromit, ale ona ho využila k posílení odvahy. Naučila se zlézat zdi, padat z výšek, aniž se přitom zranila, dokonale se maskovat a proběhnout lesem bez toho, že by po ní zůstaly jakékoli stopy. Naučila se, jak přežít, ale nikdy nepřipustila, aby svůj vlastní život povýšila nad životy druhých.“ 

(C.J. Redwine. Stínová královna, 146 – 149 s. )

Lorelei je korunní princezna, marduška a právoplatná královna Havraní říše. Už jen z důvodu toho, jak její titul zní, jsem si ji jako hlavní hrdinku zamilovala. Ale navíc také pro její nezdolnou povahu, odvahu postavit se svému největšímu strachu a za její dobré srdce. Srdce, které v retellingu pohádky o Sněhurce hraje obzvláště významnou roli.

Lorelei autorka vyobrazila jako velmi zdatnou bojovnici, mající spoustou užitečných vlastností. Až se zdála skoro nepřemožitelná. Jedinou „slabinou“ v jejím brnění je soucit se svými nejbližšími, strach z používání své magické přirozenosti a touha obětovat se pro druhé.

Všichni jistě dobře známe příběh o Sněhurce a zlé královně, přesto autorka dokázala do základního rámce vsunout řadu překvapivých nových detailů takovým způsobem, že jsem měla pocit, jako bych tento příběh četla úplně poprvé.

Nečekejte sladké řečičky, uklízení v malé chaloupce a sedm trpaslíků. Místo toho se můžete těšit na hnilobná jablka, kruté scény popsané do nejmenšího detailu a draky!

Kniha je označována jako Pro mládež, ale za její přečtení se nemusejí stydět ani dospělí. Pokud si tedy chcete oživit příběh Sněhurky v trochu netradičním a temnějším podání, rozhodně sáhněte po Stínové královně. Velkým plus je i zajímavá titulní strana, která láká čtenáře už zdálky, a vykreslená mapka uvnitř pevné vazby.

Vtipnou stránku a co mi často vykouzlilo úsměv na rtech, představovala zvolená jména hlavních hrdinů. Příběh má spád a čte se jedna báseň, až se čtenář dokáže ztratit v postavách a akcích, ale právě ta jména mi posloužila k tomu, abych se zhluboka nadechla a na chvíli děj zpracovala. Rozhodně se je nepokoušejte vyslovovat nahlas. Mohli byste totiž přijít o jazyk! Když jsem se poprvé v příběhu setkala s postavou Kola, jeho celé jméno vám neprozradím, musela jsem se nad scénou s představováním pousmát.

V závěru tedy zbývá ještě říci, že Stínová královna je temný příběh protkaný na každé stránce zrádnou magií, která si dere cestu skrz inkoust až do vaší podstaty s jediným cílem, polapit vaše srdce a připravit vás o svobodnou vůli. Na stránkách této knihy najdeme lásku, odvahu, ale i oběti, smrt a zkázu, kde výhled na šťastný konec se s ubývajícím počtem stránek zdá skoro nemožný.

Autorka vlila do klasické pohádky nový život, který svojí precizností detailů čtenáře tohoto žánru polapí.

Anotace:

Po matčině smrti se život korunní princezny Lorelei dramaticky změní. V zájmu posílení odvěkého spojenectví její rodné Havraní říše a sousedního Morcantu se Lorelein otec znovu ožení, a sice se sestrou zesnulé královny, Irinou.

Zpočátku se zdá, že je všechno v nejlepším pořádku: panovník Havraní říše i jeho dvě děti jsou konečně šťastní. Irina však pomocí temné magie postupně ovládne celý zámek včetně krále, jenž se stává pouhou loutkou, závislou na vůli své manželky. Lorelei, která po své matce zdědila magické schopnosti, poznává v mocichtivé maceše silnou soupeřku. Poté, co Irina krále zabije a zmocní se trůnu, Lorelei a jejímu bratrovi nezbývá než utéct a žít ve vyhnanství.