Naslouchač. Dívka, která dokáže změnit osud marginalizovaného národa

"Byl to dechberoucí pohled. V tu chvíli jsem litovala, že na světě neexistuje nic, co by tuto vzpomínku uchovalo. Očima jsem nenasytně hltala stovky svící zářících v pozlacených stojanech. Sál byl rozlehlý, že jsem stěží viděla, kde začíná a kde končí. Stěny zdobily obrazy namalované dávnými umělci. Strop se klenul vysoko nad kamennou podlahou. Sluhové v pestrých oblecích v barvách města pobíhali mezi hosty a nabízeli likéry ve zdobených stiklách. Ženy byly zahaleny do těch nejkrásnějších rochií, jaké jsem kdy viděla. Jemná látka se kolem nich ovíjela ve změti složitých záhybů a zvýrazňovala jejich křivky (...)."

(úvodní slovo)

Ptáš se někdy sama sebe jestli si výjimečná? Po přečtení Univerzity výjimečných se ti otázka bude zdát banální s naprosto fatálními následky

"Já pevně věřím, že projdeš jakoukoliv zkouškou, před kterou tě postaví. Jen nedovol ostatním uchazečům, aby tě rozhodili. Někteří by udělali cokoliv, aby byli nejlepší."

Originální název: The Testing

Série: Univerzita výjimečných (1.)

Žánr: Literatura světová, sci-fi a fantasy

Autor: Joelle Charbonneau

Překlad: Alžběta Kalinová

Nakladatelství: Fragment (ČR)

Počet stran: 304

Rok vydání: 2016, vydání originálu 2013

Anotace:

Cia právě ukončila střední školu a napjatě očekává, jestli bude vybrána do celostátního programu pro nejnadanější studenty. Pouze oni totiž mohou studovat na univerzitě v Tosu a pomáhat obnovit válkou zničenou zemi. Musí však obstát v testování, kterým projdou jen ti opravdu výjimeční.

Cia tu šanci dostane. Těsně před odjezdem se jí však otec svěří s útržky děsivých vzpomínek, které má na testování on. Radost z úspěchu vystřídají strach a nejistota. Cia začíná tušit, že ji čeká tvrdá zkouška, ve které nepůjde jen o znalosti, ale i o to dobře se rozhodovat a správně odhadnout lidi. Když opouští město, v uších jí zní otcova zoufalá rada: „Cio, nevěř vůbec nikomu.“ Hlavou víří pochybnosti, zdá rozhodnutí vydat se do Tosu bylo správné a zda se ještě někdy vrátí domů…

O co vlastně jde z hlediska žánru?

Univerzita výjimečných je nová třídílná série. Na první pohled působí jako zcela nová kniha svého žánru, ale opak je pravdou. Tuto knihu můžeme zařadit vedle knih typu Hunger games, Rudá královna, Divergence, Adaptace a další. Jak si sami můžete všimnout, v poslední době se knihkupectví plní knihami tohoto typu. A o jaký že to vlastně jde typ knih? Jednoznačně o dystopie. Ve výsledku je dystopie opakem utopie. V knihách tohoto typu je často fiktivní společnost, která se vyvinula špatným směrem. Má zásadní nedostatky ve formě vlády, omezování osobní svobody občanů. Vše vzniká přehráním jednoho nebo více ideologických principů. Společnost dystopického světa je utlačována velice neskrývaně politickým systémem. Mezi významná dystopická díla patří knihy z pera Karla Čapka (Válka s mloky, R.U.R.) anebo světové dílo od George Orwella, román 1984. Pokud si chcete vyhledat další díla, zadejte dystopie do vyhledávání strýčka Googla a vyjede vám nepřeberné množství odkazů. Proč je všude tolik dystopických románů, když je na světě krásně? Možná je to už dávno překlenutým koncem světa, který jsme zažili v tomto roce.

První seznámení

Konec filozofování. Vraťme se zpět k naší knize. Jak jsem se k Univerzitě výjimečných vlastně dostala? Jednoduše. Zašla jsem do knihkupectví, a jelikož mám načtené Hunger Games a z přebalu Univerzity jsem se dozvěděla, že se jedná ještě o lepší knihu než Hunger Games, musela jsem si ji koupit. Kniha projela čtečkou, odpípla se moje studentská karta, ve vlaku cestou domů už jsem knihu otevřela a začetla se.

Knížka s podtitulem Zkouška značí, že se jedná o počáteční díl trilogie, ve kterém se nám představí šestnáctiletá hlavní hrdinka Cia. Cia nám od prvních stránek knihy vypráví o tom, jak ukončuje střední školu a co pro ni a její spolužáky konec školy znamená. Prostředí, ve kterém se odehrává příběh, je zničené válkou a jen ti nejlepší z nejlepších studentů budou vybrání do prestižního celostátního programu a dostanou šanci studovat na univerzitě v Tosu. A jaké je poslání vyvolených? Pomáhat s obnovami zničené země. Studium na vysoké škole je odloučí od rodiny, ale stanou se průkopníky a inovátory v nově vznikající společnosti, kterou vykřesají z popela a poskytnou všem lidem na planetě možnost žít lepší život a blahobyt.

Když se sen stane skutečností

A reader lives a thousand lives before he dies.
The man who never reads lives only one.

Aby se studenti mohli dostat na vysněnou vysokou školu, musí projít náročnou zkouškou. Cia je jako jedna z mála vybrána. Její otec testováním úspěšně prošel a je kapacitou v oblasti obnovování zeleně, genetické mutace a vývoje rostlin. Díky jeho práci má možnost společnost získat potřebné plodiny a potřebnou vodu. Cia chce jít v jeho stopách. Po nástupu do testovacího centra si začíná uvědomovat, že k úspěšnému absolvování jí nebude stačit jen chytrost a hlava hýřící nápady, ale i ostražitost, pozornost, protože v testování nikdo nedostane druhou šanci. Musí se postavit obrovské konkurenci, lstivosti, pochybám a i vlastnímu strachu a smutku, jelikož se už nikdy nevrátí domů. Co myslíte, zvládne to? Nechte se překvapit a začtěte se do Univerzity výjimečných.

Jaké jsou moje pocity z četby? Neřadím se mezi pesimistické osoby, ale musím říct, že číst o zkáze a antiutopii mě velice láká. Možná je to i pro mě možnost uniknout od reality a podívat se na svět jinýma očima – očima, že může být hůř. Když jsem knížku dočetla, tak už v tom okamžiku jsem litovala, že se jedná o první díl série. Kdy budou další? „Projela“ jsem všechny možné servery a s lítostí jsem musela konstatovat ZADLOUHO! Už teď vím, že až vyjde další díl série, s dychtivostí se opět vrátím k prvnímu dílu a nechám se vtáhnout do světa zmaru a naděje.

I v knize se vloudí chybka

V knize jsem našla malé chyby i překlepy, špatně upravený slovosled. To může být opět důsledkem rychlého překladu, ale musím říct, že mě často takové chyby odradí od četby. Když jsem takovou chybu našla hned v první kapitole, ošklivě jsem se zaškaredila a odložila knihu stranou. Ale možná pocit a nutkání dovědět se o tomto tajemné světě víc mě přitáhl zpátky k četbě. Rozhodně lituji, po čase jsem si na chyby zvykla a brala je jako nucené zlo. Musím tedy konstatovat, že překlad a editorská práce není úplně 100% ale i tak mě poutavý příběh opět přitáhl k četbě.

Dále by se čtenáři mohlo zdát, že hned na přebalu knihy je reklama na Hunger Games. Vyvstává otázka, přišla autorka Univerzity s novým extra nápadem, který tu ještě nebyl? Ne. Ale to je asi společný problém všech dystopií. Pokud by vám tento malý detail vadil, rozhodně vás kniha neosloví. V knize není nic nového ani novátorského. Opět se vše točí okolo výjimečné hrdinky v zcela rozbořené a zhýralé společnosti, kterou musí samozřejmě zachránit a je otázkou zda uspěje.

Plynulost, jasnost sdělení a líbivý styl psaní

Pokud jste fanoušci dystopií tak vás ale určitě osloví ladnost a svižnost autorčina pera. Román se rozhodně nezabývá takovými věcmi, jako je škola, kamarádi, nákupy, kluci z pohledu náctileté dívky. Příběh je plný akce, napětí a zvratů. Místy se mi zdálo, že se ze mě stala Sibyla a dokázala jsem předpokládat, co se v příběhu bude odehrávat dál. Ale opět zde musím navázat na předchozí očekávání a určitou intertextualitu dystopických příběhů. Události v příběhu mají vždy důvod a skrytý význam s očekávaným výsledkem. V životě to můžeme aplikovat na větu, to jak jednáme, jak se chováme k druhým a sami k sobě se odráží v našem životě a životě našich blízkých.

Kniha mi přišla trošku „krvelačná“. Odehrává se zde velké množství násilí, zabíjení a smrti. Objevuje se hodně narážek na utrpení a krev. Můžu říct, že ač nerada čtu o smrti, tato kniha smrt podala povznášejícím způsobem, chyby lidí, jejich problémy a trápení spojené s nočními můrami pro mě nebyly tak děsivé. Z toho důvodu jsem z knihy necítila potřebu podívat se na něco milého. Myslím si, že autorka udělala jedině dobře, že se zaměřila na líčení těchto věcí z pohledu normálního člověka. 

zdroj:www.google.com/obrazky

Zaslouží si kniha pozornost? Ano!

Závěrem bych chtěla dodat, že tato knížka si určitě zaslouží pozornost. Je v ní mnoho poslání a mouder, nad kterými je dobré se zamyslet i v současném a reálném životě. Protože i z naší společnosti a planety se někdy může stát dystopie a my se musíme snažit této skutečnosti zabránit. Nejvíce se mi na knížce líbilo, že jsem mohla sledovat, jak se Cia stává dospělou. Své naivní názory nechala hluboko v rodné krajině a postupně se v příběhu stala moudřejší a zkušenější entitou. Z mého osobního pohledu má první díl série našlápnuto ke slibné sérii. Snad se jí tedy dočkáme.

Budoucnost je zajištěna, ale za jakou cenu?

Budoucnost - Dmitry Glukhovsky

Jméno Glukhovsky snad netřeba nijak více představovat. Fanouškům fantasy literatury jistě neunikl jeho postapokalyptický set Metro. Nyní ale představujeme knihu, jejíž originál vyšel v roce 2013, s názvem Budoucnost.

Anotace knihy: Evropa v budoucnosti roku 2400. Od doby, co byla technickými prostředky poražena smrt, je celý kontinent přelidněný a změnil se v gigantickou megapolis tvořenou obytnými věžemi vypínajícími se vysoko do nebe. V těchto věžích panuje brutální řád: Rozmnožování je přísně reglementováno, za dítě se platí ztrátou vlastního života. Ale kdo ještě potřebuje děti, když může být věčně mladý a zdravý?Jan Nachtigall je příslušník zvláštní jednotky ministerstva bezpečnosti, která přísně bdí nad dodržováním zákonů o rozmnožování. Jejím úkolem je pátrat po ilegálních dětech a odhalovat nenahlášená těhotenství. Jednoho dne má Jan odstranit teroristu a jeho těhotnou přítelkyni. Naskytne se mu tak velká šance, aby prokázal svou věrnost a postoupil na kariérním žebříčku. Když ale se svou jednotkou vpadne do konspiračního bytu, proběhne všechno jinak, než původně zamýšlel. Terorista unikne – a zanedlouho je na útěku i Jan po boku mladé ženy. Je to počátek boje, ve kterém jde o budoucnost lidstva.

Dojmy: Přečetli jsme pár recenzí za Vás. "Budoucnost je jedna z nejrealističtějších knih" zabývající se sci-fi tematikou, která čtenáři sebere jakékoli iluze o smrti. Kniha o jedné z alternativ o budoucnosti lidstva je trochu děsivá. Ač je nesmrtelnost lékem ke všemu nedobrému, zaplatit se za ní musí velká daň. Základ příběhu je nicméně dosti povědomý. Mladý muž Jon je přesvědčen o svém poslání a ctí ho za každou cenu, dokud však jednou nezklame při plnění úkolu a jeho psychika a čest budou podkopány jinou ženou. Naskytne se mu jiná znepokující myšlenka: "Co když vše, čemu věřil, je úplně jinak?"

Odvážím se říci, že tento rámec příběhu nikdy své čtenáře úplně nezklame, připomíná to však díla již ztvárněná, na mysl mi hned vytanul film Equilibrum.

Kniha Budoucnost má přes šest set stran, tudíž to není lehké čtení před spaním a výše zmíněné z příběhu je jen špička ledovce.

Vytříbený styl psaní vtáhne čtenáře do děje hned po prvních stranách a nepustí ho, dokud nezavře poslední stranu...

Rok vydání: 2015, 1. vydání originálu: 2013 

Počet stran: 648 

Nakladatelství: Knižní klub 

Překlad: Rudolf Řežábek 

Edice: Světový bestseller (Knižní klub, Ikar) 

Vazba knihy:vázaná 

ISBN: 978-80-242-4917-9

Dystopický únor!

Únor 2016 bych chtěla věnovat starým/novým knihám s dystopickým příběhem. Těšit se můžete tedy na recenze trilogie Hunger games (Suzanne Collins), V jako Vendeta (Alan Moore a David Lloyde), 1984 (George Orwell), Divergent (Veronika Rothová) a další. Postupně budu přidávat jejich shrnutí a dojmy a také anotace na jiné knihy na podobné téma, která jsou momentálně na pultech knihkupectví. 

Na úvod bychom si mohli říci, co to ta dystopie vlastně je. 

Dystopie nebo také (anti)Utopie je specifický žánr, který dobře funguje jak na stránkách knih, v komiksu, tak i na filmových plátnech. Jistě jste si všimli, že v posledních letech na plátnech kin dominují filmy s katastrofickými tématy. S antiutopií, jak se říká, jakoby se roztrhl pytel. Zřejmě je to proto, že žijeme v tak „harmonické“ době a o stavy utlačování a nesvobody máme nouzi. Nebo naopak se byznys nejlépe rozvíjí právě na antiutopických scénářích. 

Nicméně, Utopie může být společnost, místo nebo stát, který je nereálný. Neexistuje, je to idealistická představa, která ukazuje, popisuje vysněný až dokonalý obraz. Antiutopie je její přesný opak. Nereálný obraz něčeho, co je vyvinuté špatným způsobem. Často popisuje ideologické stavy, utlačování, nesvobody, totalistický režim, postapokalyptickou dobu. Není divu, že se jako žánr nejvíce vyvinul ve dvacátém století. Námět nacismu a komunismu byl nespočetněkrát zpracován a je stále relativně živým tématem i v dnešní době. Mezi dystopické knihy, mimo ten výčet na začátku textu, patří také kniha Budoucnost, Metro 2033 (Dmitrij Aleksejevič Gluchovskij), Legenda (Marie Lu), série Nebe (Veronica Rossi), Aréna jedna (Morgan Rice), série Labyrint (James Dashner) a další.

Četli jste nějakou dystopickou knihu a máte na ni svůj názor? Nebojte se napsat vlastní recenzi či krátké shrnutí. O které knize byste chtěli vědět více? Napište nám!