Podzim ve znamení sluníčka a dobrého čtiva

Podzim už nám dávno vplul do zákoutí našich životů, za chvíli nás čeká, již dlouho očekávaný posun z letního na zimní čas. Konečně nebudeme (aspoň pár dní) vstávat do tmy, protože já nevím jak vy, ale mě to dělá velké potíže se ráno "vykopat" do práce.

Říká se, že podzim je nejbarevnější roční období. Barevné listí, sbírání kaštanů, dýňová polévka, kostýmy na Halloween, poslední teplé paprsky sluníčka, všude samí pavouci a vůně přicházející změny, kdy se příroda pomalu ukládá ke spánku. Máme za sebou prodloužený víkend, svátek sv. Václava, jak jste ho prožili vy? Mě celý týden dělaly společnost knížky a tetelily se blahem, když jsem si je na chatě vzala ke krbu a slastně se začetla do jejich příběhu.

Miluju podzim, ale občas na mě působí dvojím způsobem, buď jsem "happy jak dva grepy" a nebo mám stavy na pomezí úzkosti a deprese. Každý den zkrátka není posvícení. Před špatnou náladou utíkám do přírody, cvičím jógu a nebo si hraju na krále lelků a čtu. Utíkám z reality do knih. Knihy na mě působí jako lék. Už ve starém Egyptě a Alexandrii věřili na léčivou moc knih. Knihovna je můj dům pro uzdravení duše. S příchodem 20. století se stala léčba knihami samotným oborem - biblioterapií a dnes vznikají nesčetné výzkumy, které dokazují podpůrné účinky četby na duševno.  

Každý si vytváří vlastní cestu v biblioterapii. Osobě ráda čtu, fantaskní či utopistické romány. Ale nebráním se romantickým příběhům. Zkrátka sáhnu zrovna po tom co moje duše potřebuje, to znamená, že čtu a čtu hodně. 

Taky někdy nevíte, do jaké knížky se máte pustit dříve? To chápu, ani nevíte jak (smích). Osobně si myslím, že knihy jsou věrný přítel člověka, než třeba domácí mazlíček (i když moji psi by za mě dýchali, jak vidí keksík neexistuju :)). Když mám problém, ztrácím kontakt se světem a ponořím se do knih, při jejich výběru poslouchám své nitro. Procházím i hodinu v knihkupectví a vybírám, poslouchám a vnímám. Pak si většinou místo jedné knihy odnáším čtyři a doma nastává problém, kterou začnu, protože všechny mě oslovily temnou stranou utrácení :)).

Výběr knih a proces čtení je pro mě terapií. Vědomě poslouchám, vnímám, co potřebuji a většinou si vybírám knihy podle toho:

• jaké ve mě vzbouzí pocity obálka a anotace, 
• listuji a hledám základní myšlenky, které obohatí mé vnímání světa, 
• představuji si sama sebe v roli hlavní postavy a přemýšlím, jak bych se zachovala, 
• přemýšlím nad příběhem a snažím se ho otisknout do svého života a uvědomuji si, jak jsou lidské osudy a příběhy stejné - vždy a všude. 

Dříve jsem měla pocit, že čím více knih přečtu tím budu šťastnější. Ale postupem času mi došlo, že to tak není. Je tomu asi půl roku, co k četbě přistupuji tímto novým způsobem. Velkého hromadění knih jsem se nezbavila (smích), ale už nejedu na to kolik knížek přečtu za rok. Nemám ambice přečíst každý měsíc pět knih, nebo stíhat všechny novinky. Proto se zaměřuji na to, co mi kniha v daný moment může dát. Vypisuji si myšlenky, píšu svůj příběh a nebo kreslím. Ponořením do četby poznávám i sama sebe. 

Za září a říjen mě oslovily následující knihy, třeba inspirují k četbě i vás :).

Star Wars Ztracené hvězdy od Claudii Gray.

Jsou cestou k příběhu sedmého dílu ságy Star Wars. Na začátek bych ráda řekla, že tato kniha by měla mít své místo u každého fanoušky Hvězdných válek, ač nepřináší žádné nové realitě o světě Jediů, je kouzelná svým příběhem a lovestory.

Příběh začíná okamžikem rozpínání moci Impéria. Impérium dosáhlo až k planetě Jelucanu, která je na Vnějším okraji, kde žijí hlavní hrdinové Thane Kyrell a venkovanka Ciena Ree. Společně se dostanou a nastoupí na Imperiální akademii a plní si své sny stát se stíhacími piloty bojující za slávu Impéria a sjednocení Vesmíru.

Příběh můžeme označit jako Romeo a Julii daleké galaxii. Autorka klade důraz na city, vztah, původ, motivace obou protagonistů a nevyhýbá se ani otázkám sexuality. Očima hrdinů sledujeme události galaktické občanské války ze strany povstalců, kterou zastupuje Kyrell a i ze strany imperiální důstojnice Ree. Kyrell i Ree si postupně uvědomují, že žádná strana není dobrá ani zlá, že vše záleží na úhlu pohledu a je potřeba si vybrat menší zlo.

Pro mě jako fanouška Star Wars byl příběh úžasným mezníkem mezi jednotlivými epizodami. Pokud se chcete podívat na svět jinými galaktickýma očima, vřele doporučuji. Mě například četba namotivovala natolik, že jsem se rozhodla si pořídit i další příběhy, teď si brousím zuby na Revana :-).

90 %

Dej mi své jméno z rukou André Acimana.

Po oddechové četbě příběhu Star Wars jsem se vrhla na útlou knížku s obrovským potenciálem. Příběh vypráví o jenom létě z období 80. let, dvou mužích a jejich lásce, která se mezi nimi zrodila. Ač chtěli či nechtěli, nemohli se jí ubránit. Hlavní tématickou linkou je nečekaná a silná láska mezi dospívajícím Eliem a o pár let starším Oliverem. Ani jeden z nich není na následky vzájemné lásky připraven a proto oba nejprve předstírají lhostejnost.

Příběh je líčen upřímně, nesentimentálně, má srdcervoucí aspekty a klade apel na lidskou vášeň, psychologické manévry, boří iluze a ukazuje svět bez příkras. Čtení pro mě bylo natolik složité, že jsem po přečtení nedokázala nemyslet na nic jiného než na 80. léta a pocit, že když někoho miluje a nemůžu s ním být, že to ničí celou moji duši. Rozhodně doporučuji četbu příběhu Eliema a Olivera. Pokud se trápíte a myslíte si, že vám osud hází klacky pod nohy, tato knížka vám otevře oči a ukáže, že někdo nemohl být šťastný ani na základní rovině potřeb - být milován a milovat.

90 %

Dívka, která upíjela měsíc od Kelly Barnhill.

Dívka, která upíjela měsíc dostala jméno Luna. Je tomu tak každý rok, co se lidé v Protektorátu rozhodli obětovat novorozené dítě čarodějnici žijící v lesích. Tato oběť je má chránit před zlými kouzly. A je tomu tak každý rok, co se čarodějnice Xan vydává do lesů zachránit novorozené dítě, před nepochopitelnou obětí od vesničanů. Děti přenáší do jiné vesnice, kde se jich ujímají rodiny, které nemají to štěstí mít vlastní děti.

Jednoho dne ale Xan udělá chybu a dá malé holčičce (Luně) napít měsíčního svitu. Děvčátko získá kouzlené schopnosti a Xan ho nemůže odnést do vesnice, a proto se rozhodne si děvčátko nechat. Čas plyne Luna dospívá, Xan stárne a nad lesy se začínají shlukovat obrovská hejna ptáků, probouzí se sopka a kolem obchází žena s tygřím srdcem.

Kniha je příjemnou oddechovkou po náročném dni. Zavede vás do světa magie, fantasy, bájných stvoření a lásky. Nebudete se bát, jen budete kroutit hlavou nad nepochopitelnými činy lidí.

80 %

Muž, který už nezavolal od Rosie Walsh.

Muž, který už nevolal je psychologický román o bolesti dvou rodin a zároveň o možnosti z neutuchajícího smutku najít světlo naděje na konci tunelu. Hlavními postavami jsou Sarah a Eddie. Ty se do sebe zamilují jako blesk z čistého nebe. Stráví spolu sedm úžasných dní a oba mají pocit, že potkali toho pravého. Eddie odjíždí na plánovanou dovolenou a Sarah se vrací do práce a ke svému život. Slíbí si, že budou v kontaktu a naplánují si společnou budoucnost, ale po Eddiem se slehne zem. Sarah se nekonečně dlouho trápí, až nakonec pochopí kdo je Eddie a proč zmizel, vše souvisí s tragickou smrtí jeho sestry Alex.

Tento romantický příběh jasně ukazuje, že i malá drobnost může změnit běh "dějin". Knihu jsem objevila v knihkupectví a upoutala mě její obálka, po chvilce váhání, jelikož šlo o romantickou beletrii jsem si už kvapila k pokladnám v podpaží s tímto dílkem. A nemůžu říct, že bych litovala, některé pasáže se sice maličko táhly, ale osobně si myslím, že kniha je skvělá. Ten příběh, kterým si určitě každý z nás prošel, že se nám po schůzce někdo neozval je natolik známý a když se do něj přidá tajemství dvou rodin, je o zábavu postaráno. 

85 %