pátek 18. listopadu 2016

Není trol jako trol

... aneb nečekejte ty klasické malé postavičky s velkýma očima a barevnými vlasy. Trolové z této knihy vypadají jako lidé a také mezi nimi žijí, jen o nich lidstvo nemá ani ponětí. Když chtějí, dokáží být totiž velmi přesvědčiví...


",,A proč nosí toho králíka?" zajímal se Linus. Znělo to tak naprosto zmateně, že jsem se musela zasmát. ,,To je taková tradice. Je to gotlandský králík a legendy tvrdí, že jsme je sem přivezli se Švédska právě my. Údajně nám pomohli najít místo, kde máme vybudovat Doldastam, a pomohli nám přežít první zdejší tuhou zimu." ,,Jak mohli králíci pomoct při přežití?" ,,Tím, že jsme je jedli," vysvětlovala jsem mu. (...) Linus položil dlaň na stůl a zadíval se mi do očí. ,,Můžu k tobě být upřímý?" ,,No jasně." Napřímila jsem se na židli a připravila se na jakýkoli projev odporu, který od něj uslyším. ,,Jsem tvoje stopařka, se mnou můžeš vždycky mluvit otevřeně." ,,Vy trollové jste teda super trhlí."

(Hocking, A. Mrazivý oheň, s. 82)
Anotace

Originální název: Frostfire
Autorka: Amanda Hocking
Série: Kroniky Kaninu (navazuje na příběhy ze Světa Tryllů)
Předchozí série: Dědička, Probuzení, Boj o trůn
Nakladatelství: Coo Boo
Vydalo: 2016
Stran: 272


Ukryté hluboko v srdci sněhem pokryté divočiny leží tajné království Kaninů – magická říše stejnou měrou krásná jako zrádná...

Bryn Avenová mezi Kaniny nikdy tak úplně nezapadala. Díky svým blond vlasům a modrým očím se vždy cítila jako outsider – s nečistou krví neschopná si získat respekt a postavení. Ale je odhodlaná prokázat svou loajalitu království, které miluje.

Jejím snem je stát se členkou elitní královské gardy a nic jí nesmí stát v cestě… ani city, které chová ke svému šéfovi, Ridleymu Dresdenovi. Jakýkoli vztah mezi nimi je naprosto vyloučený, ale Bryn si nemůže pomoct. A začíná mít pocit, že i on k ní něco cítí.

Mezitím na království někdo zaútočí – to prověří Bryninu sílu jako nikdy předtím. Konečně má příležitost konfrontovat Konstantina Blacka, zrádce, který se před pěti lety pokusil zavraždit kancléře. Jen Bryn ho může zastavit, ale riskne vše, jen aby ochránila království, které ji není ochotno přijmout takovou, jaká ve skutečnosti je?

Pomalý start a první seznámení

První knihu ze sváteční výzvy jsem úspěšně přečetla až do konce a mám z ní dost rozpoluplné pocity. Svátky jsem zahájila knihou Mrazivý oheň od autorky Amanda Hocking a musím být v tomto článku trochu kritická. Proto nečekejte jen kladné hodnocení, jelikož celkový dojem z knihy je zklamání. Ale pěkně po pořádku.


Knihu jsem si vybrala především díky anotaci. Hledala jsem něco pro svůj článek Knižní listopadovky a narazila na Mrazivý oheň. Na první pohled se pyšní opravdu nádhernou titulní stranou, která vábí a otevírá čtenáři jakoby nový svět. Dívka na deskách mi zprvu připomínala červenou Karkulku nebo Sněhurku. Červená jako krev na sněhu. Otáčí se na čtenáře a vrhá pohled přes rameno, jakoby chtěla, aby ji pozorovatel následoval. Králík nad titulem a i bílý králík ve sněhu mají symbolický význam, který se postupným čtením vyjasní. Líbí se mi, když titulní strana není jen nějaký náhodný obraz, ale vyjadřuje alespoň částečně poslání příběhu. V tomto případě svůj účel splnila, ba dokonce jej převyšuje. 

O čem kniha je?


Hlavní hrdinka je mladá stopařka Bryn. Stopařka proto, že stopuje troly ve světě lidí, aby pro ně zajistila šťastné znovu shledání se svým kmenem - Kaninci. Bryn je dcerou kancléře a při své první stopařské akci byla svědkyní událostí, které navždy změnily její smysl chápání o životě trolů. Od té chvíle zasvětila vše práci. Je to prostě trolská workoholička a nic není pro ni přednější. I když se špatně vypořádává s autoritami, vede si poměrně skvěle v tom, co dělá. Až při nové misi ji minulost dožene a ona se musí postavit svému strachu čelem. 

Bryn je vykreslena velice ostře. Má dané jasné cíle a tužby. Nic než práce pro ni nemá význam a vyhýbá se jakémukoli pocitu nepohodlí. Což zahrnuje i city, které si začíná uvědomovat ke svému nadřízenému Ridleymu či k trestanci Konstantinovi. 

Stojí si tvrdohlavě za svým a nic s ní nehne. Už jen kvůli tomu se zdají některé situace trochu nereálné. A charakteristika této postavy plastická. To, že by se v takové či oné chvíli opravdu zachovala tak, jak se zachovala, jí prostě někdy nevěřím. Pak jsou zde ale momenty, velice ojedinělé, které čtenáři dovolí proniknout skrze krunýř její obrany a odhalí nám, byť jen na chvíli, její nitro. Jasně se tu rýsuje romantický trojúhelník, který je u Young Adult fantasy velice častým prvkem. 

Musím uznat, že postava Ridleyho se mi velice zamlouvá. Ale neodvažuji se předvídat dopředu, jak to nakonec dopadne. Protože k mé smůle to většinou skončí úplně opačně. 

Kapitoly jsou krátké, stran málo a hodně detailů chybí. Naopak popis trolího světa a celkové charakteristiky prostředí je v knize až až. Proto je kniha vhodná i pro ty čtenáře, kteří nemají s trolím světem této autorky žádné předchozí zkušenosti. Bryn na nové misi získává nového svěřence - Linuse, kterého bezpečně dopraví domů. Čtenář se tedy seznamuje s troly tak, jako právě Linus. Začínám mít pocit, že jeho postava má v příběhu jen tento jediný úděl. Ale nepředbíhejme. 

První kniha ze série je prostě změť několika událostí a mezi nimi jsou nezajímavé mezery. Ten druhý pohled se čtenáři však neodkrývá. Možná v dalším pokračování?

Co se mi ale v knize líbilo, byla právě postava Ridleyho. Je to Brynin nadřízený, bývalý stopař, jehož otec zemřel při plnění svých stopařských povinností. Při obraně království. Ridley je více uvěřitelnější a zamlouvá se mi. Ale mám takové tušení, že autorka jeho vztah k Bryn rychle utne.

Nicméně jsou minimálně dvě scény, které jsem si v knize oblíbila a v obou je právě Ridley.

Příběh má velký potenciál, co se prostředí týče. Svět trolů skrytý před zraky lidí a na pozadí sněhové krajiny v Kanadě? No, proč ne. Ale samotné akce jsou nesouvislé a po přečtení prakticky nevím, proč se tam vůbec některé události staly. Rýsuje se v pozadí nějaký větší motiv, ale není čtenáři ani trochu odhalen. Což mě velice mrzí. 

Mrzí mě, že některé scény končily dříve, než jsem z nich dokázala být opravdu nadšená. Prostě je kapitola useknutá a další začíná časově později. Mám ráda plynulost děje, ale tady mi přišlo, že autorka má na mysli nějaký větší rámec, a tak všechno "nahečmala" na sebe. Jakoby ve spěchu. A to dělá dojem ze čtení trochu chaotický. První půlka mi přijde stagnující. Nemám ráda slovo nudná, protože to není, ale prostě není akční.


Jediné, co ty události spojuje je hlavní postava - Bryn. Ocitá se ve středu veškerého dění. A točí se vše kolem ní. 




"Vzhlédla jsem k noční obloze a spatřila, jak se nad námi klene polární záře. (...) ,,To je krása." Uchváceně jsem zírala na omamný tanec barev na jasné obloze. ,,I když jsem to viděla už tolikrát, vždycky mě to zase dostane." ,,Jo, vím přesně, jak to myslíš," odpověděl Ridley. Zaznělo to tak významně, až jsem se na něj otočila a zjistila, že se místo nebe dívá na mě."

Opravdu kniha tak mrazí nebo spíše spaluje?


Jak jsem již zmiňovala, kniha má veliký potenciál. Ale nebyl dostatečně využit. Série bude mít celkem tři knihy a doufám, že se autorka v psaní bude zlepšovat. Čekala bych na konci knihy větší akci, možná nějakou motivaci pro čtenáře, která by ho navnadila na další čtení, ale ani jednoho se tam nedočkáme.

Kniha se čte docela rychle, díky těm krátkým kapitolám, a já ji přečetla za chvíli. Četla jsem a četla říkajíc si, že už za chvíli snad bude nějaká větší akce, až jsem došla na poslední stranu. Dvakrát jsem otočila stránku, jen abych se přesvědčila, že už je opravdu konec. No a a bohužel mě zrak nešálil.

Takže celkový dojem je zklamání. Nechtěla jsem věřit, že by autorka takový fantastický svět více nerozvinula, a tak jsem lehce nedůvěřivě otevřela první knihu předchozí série. Jen abych se ujistila, jestli jsou ostatní knihy z pera této autorky také takové zmatené, nebo jen jestli měla slabou chvilku při psaní Mrazivého ohně. Nebo jsem možná já měla slabou chvíli při čtení. Každopádně si názor musíte udělat sami.

Není série jako série


Vím, že se tu opakuji, stejně jako v titulku článku, ale je to důležité. Tak mi věnujte ještě kousek své pozornosti.

Schválně jsem po Mrazivém ohni sáhla po předchozí sérii téže autorky a která se týkala stejného světa. První díl z příběhů ze Světa Tryllů se jmenuje Dědička a dostáváme se ke kmeni Vitrů a Tryllů, jejichž střet byl retrospektivně naznačen právě v Mrazivém ohni, který se oproti tomu zabývá kmenem Kaninců. Přečtením prvního dílu jsem chtěla zjistit, zda autorka píše stejně a zda i zde mě čeká zklamání. Nebo zda prostě pokračování už není tak dobré, jako první tři knihy. No a odpověď se mi naštěstí zdála více než jasná. Po přečtení, kdy i průběh probíhal jinak (knihu jsem přečetla za 24 hodin)... Tamtadá! Fanfáry prosím....je stoprocentně Dědička lepší. 

Kniha je od začátku živější, více procítěná na detaily a charakteristiku postav, které si zamilujete. Cokoli vám autorka předhodí, po tom skočíte všemi deseti a zobete jí z prstů, která psala právě tento příběh. Děj má spád, často se tam sice situace opakují ale vyústění je vždy jiné a překvapující. Hned z prvního dílu je znát nějaká spodní nit, která to vše jednou spojí a vy víte, že se můžete těšit na něco tajemného, jež bude odhaleno ve správný čas. Jednotlivé akce navazují na sebe a příběh má určitý řád.

Hlavní hrdinka Wendy (pojmenovaná podle Wendy z Petra Pana) vám může občas lézt na nervy, ale už ze začátku knihy víme, že s ní je něco v nepořádku. Takže s ní soucítíme. A ne a ne se dočkat, než pravda vyjde najevo. Máme zde románek s Finnem, jejím stopařem, který ji přišel odvést k Tryllskému kmeni a k její matce. Jde o zapovězenou lásku, jelikož Wendy je ze vznešeného rodu, takže by mě zajímalo, jak to nakonec autorka vyřeší a opět se zde bojím Finnovi fandit. I když jako ochránce a bodyguard si získal moji přízeň, jsem si jistá, že to autorka v dalších knihách překroutí.

Wendy zažila frustrující dětství a to není u trolů jejího původu obvyklé. Systém, jakým zacházejí s dětmi je velmi alarmujicí a také trochu děsivý. Ale více vám prozrazovat nebudu. Každopádně její dětství zapříčinilo u Wendy větší soucit s lidskou rasou a to je její hlavní výjimečnost. Krom toho, že má pár nadpřirozených dovedností v rukávu, dokáže si získat spoustu lidí na svoji stranu právě soucitem. Postupem knihy se postavy vyvíjejí tak, jakoby to bylo přirozené. Na konci je větší akce, a tak to má správně být. 

Nerada porovnávám série, ale jelikož jde o stejnou autorku, tak v tom nevidím tak velký problém a zaujetí. Mrazivý oheň měl být asi příslib nějaké nové zápletky. Ale přitom je to změť chaotických narážek, která čtenáři nezapadají nikam. Možná, že v druhém díle se alespoň něco vyjasní a čtenář se bude moci chytit záchranného lana. Pevně v tom věřím. Neboť tenhle svět má svoje kouzlo a trolové se mi opravdu zamlouvají i jako inspirace na kreslení. Pokud vás tedy stejně jako mě svět trolů nadchnul, ale kniha Mrazivý oheň vás neuspokojila, nebojte se sáhnout po Dědičce. Mě tedy náladu spravila ihned. :)


Originální název: Switched
Autorka: Amanda Hocking
Série: Svět Tryllů
Nakladatelství: Fortuna Libri
Vydalo: 2012
Stran: 312


Když bylo Wendy pouhých šest let, matka se ji pokusila zabít. Tvrdila jí, že je monstrum. O jedenáct let později se Wendy začíná obávat, že matka měla tehdy možná pravdu. Dochází jí, že asi není tím, kým si po celý život myslela, že je. Toto poznání jí pomáhá odhalit Finn Holmes.

Finn, záhadný spolužák, zprvu Wendy jen neustále pozoruje. Něco na něm Wendy neskutečně přitahuje, ale zároveň děsí. S jeho pomocí se dozví i pravdu o sobě a svém životě: Jako miminko byla zaměněna s jiným dítětem, chlapcem. Ještě v šoku se Wendy vydá s Finnem za svou pravou matkou. Netuší ale, co ji tam čeká...


Nový domov Wendy nutí nechat dosavadní život za sebou, zapomenout na školu jí problém nedělá, ale jak se vypořádá se ztrátou svého bratra a tety? Wendy se musí poprat se svým novým údělem a s tím, že ani u své pravé matky nenajde city, které celé dětství tak moc postrádala.
Okomentovat