Milí čtenáři :). Už delší dobu se s Maiou snažíme namotivovat a začít zase pravidelně přispívat na blog. Ale nějako se nám to nedaří (jak bohužel vidíte). Doufáme, že jste si alespoň všimli zvýšené aktivity na FB a IG. I když nám v poslední době nejde na mysl psaní recenzí, i tak čteme a proto jsem se rozhodla, že Vám napíšu článek o tom, co pro mě znamená čtení. Pojďme se podívat na moji osobní zpověď kniho-molky-holky.
Ráda bych se vám všem vyznala z lásky ke knihám <3. Knihy byly, jsou a vždy budou součástí mého JÁ! Možná bych mohla začít větou - Kdysi dávno v daleké galaxii nebo Za sedmero horami, řekami a kopci nebo Byla jednou jedna holčička … Zkrátka a dobře, abyste pochopili, knihy mě doprovázely od dětství. S tím vším začal můj dědeček. Byl to on, kdo mě zasvětil do neskutečných příběhů. Pamatuji si naprosto živě, když jsem se choulila pod huňatou peřinu na chalupě (v naprosté zimě a tmě) a on mi pod světlem lampičky předčítal úplně první příběh o lovcích mamutů od Eduarda Štorchla s názvem Minehava. Hltala jsem každé jeho slovo. Postupně jsme přešli na příběhy s Indiány a bělochy. No zkrátka a dobře moje dětské srdce plesalo radostí a bojovalo po boku s Apači o jejich rodnou zem.
Zlom přišel v době, kdy jsem si ve svých 9 letech zašla zařídit první průkazku do knihovny. Vzápětí se mým obrovským průvodcem-čtenáře stala paní knihovnice, na jejíchž rady jsme přečetla snad celé dětské oddělení. Okolo 14 roku života jsem začínala chápat, že už mi dětská knihovna nestačí a pokukovala jsem jinam. Čím dál častěji jsem sahala po knihách, které jsem našla v rodinné knihovně. Tehdy se mým průvodcem stala babička a maminka. Obě měly přečtenou snad celou naši knihovnu a já poprvé vzala do ruky světovou klasiku.
Začala jsem bojovat ve válkách s Remarquem a Hemingwayem, zamilovávala se s Jane Austenovou, překonávala překážky v roli Jane Eyerové a bála se Na větrné hůrce. Vydávala jsem se do různých krajů, světů, států a prožívala dávno zapomenuté příběhy. Viktor Hugo mě poučil o všemožné kráse od Esmeraldy po Quasimoda, rovněž jsem neodolala knize Už zase skáču přes kaluže a mé srdce si nadobro získal Nabokov s Lolitou a Obraz Doriana Graye od Oscara Wilde. Nebála jsem se ani Černého kocoura od Poa a občas musela rozhodnout nemožné se Sophiinou volbou. Seznam literatury, který jsem přečetla během střední školy se vyšplhal na tři stovky knih.
Pak nastalo období, neřekla bych temna, ale poctivého studia literatury a to hlavně české. Za své bakalářské studium jsem kolikrát českou literaturu proklínala. Ale můj seznam četby se díky tomu obohatil o česká díla (veledíla) a konečně mě donutil číst takové velikány jako byla Božena Němcová, Alois Jirásek, Antonín Sova nebo Karel Havlíček Borovský. A upřímně? Někdy jsem nad četbou trpěla a potom velice ráda utíkala k četbě světové literatury. Na konci mého bakalářského studia měl můj seznam okolo šesti stovek knih a já nevěřila vlastním očím, kolik jsem toho zvládla přečíst. Tím období seznamů končí, protože dále jsem si už práci se zaznamenáváním a sledováním četby nedávala.
Během dalšího studia na vysoké škole se můj repertoár rozšířil o povinnou odbornou četbu a začala jsem pomalu objevovat krásu současné literatury, ať té české nebo světové. Mému pohledu neutekl Murakami, Larsson, Orwell, London, Rolland, Moyes, Brown aj. Ani česká literatura nezůstala pozadu. Poslední dobou čtu hlavně knihy od Mornštajnové, Třeštíkové, Viewegha, Rudiše, Hrabala, Dyka, Kundery aj.
A trend mé současné orientace v četbě? Jednoznačně sci-fi, fantasy, young adult a na plné čáře vedou STAR WARS. Četla jsem toho opravdu hodně a nemůžu vám zde vyjmenovat všechny autory, proto jsem vyzdvihla jen ta jména, která ve mě opravdu zanechala stopu.
Jsem si vědoma toho, že se moje čtenářská vášeň bude i nadále rozvíjet, vyvíjet a překonávat hranice. Nikdy se čtení nevzdám, jelikož miluji pocit prožívat příběhy jiných. Utéci ze své přítomnosti a žít na moment jinde, nechat se unášet příběhem do dálek a snít. Během čtení mohu žít milióny životů, zkusit si neskutečně mnoho povolání, být tím, kým nejsem a chtěla bych být. Bloudit a nacházet se.
Dříve jsem chtěla být veterinářkou, pak genetičkou, literární vědkyní, žurnalistkou a teď? Chci být tím kým jsem a splnit si sen - napsat knihu :). Chci jednou sednout k počítači, v krásné místnosti, za svůj stůl a pravidelně se vracet psát svůj příběh. Možná ho nikdy nevydám, ale pro sebe chci tento krok udělat, i kdybych měla vydat jen jeden výtisk a dát si ho do své knihovny.
Chci přenášet myšlenky na papír a vytvářet něco většího, něco co mě překoná. Chci se neustále nechat ovlivňovat příběhy, bavit se, inspirovat a vyplňovat svůj volný čas putováním mezi písmenky. Chci v sobě neustále nechat žít tu drobnou dušičku zvanou dětství. Nejkouzelnější část života a spolu s ní svou fantazii. Nechci o ni přijít a proto ji podněcuji četbou. Udržet fantazii lze a já osobně jsem svůj lék našla v pravidelném čtení a spojování konotací, vytváření alternativních světů a různých nemožných i možných kombinací příběhů.
Pokud si něco moc přejeme, věřím tomu, že se to stane. Všechny knihy, které jsem zatím přečetla mi do života něco přinesly, ať rozšířily moji slovní zásobu, daly mi další tipy na nové příběhy, zapředly rozhovor nebo mi našly přátele, věnovaly kousek času v kavárně a listování v nich. Miluji knihy a vím, že knihy ke mě patří. A jsem teď neskutečně ráda, že svoji vášeň mohu sdílet se svým partnerem.
Ač možná současný trend nutí k velkému konzumnímu stylu - koukání na populární filmy, seriály, čtení knih aj. Je úplně jedno kolik knih, seriálů nebo filmu vidíte. Důležité je si v tom najít to své. Taky jsem dříve četla hodně. A hodně myslím opravdu hodně. Teď jsem ráda, když se vlivem dalších povinností ke čtení "dokopu" každý den před spaním a občas i to mi dá zabrat. Ale i tak vím, že četba zklidňuje mou duši a dává jí možnost cestovat.
Zde bych své rozjímání asi ukončila. O knihách bych mohla hovořit věky, ale doufám, že jsem vám alespoň touto cestou předala své myšlenky a názory na čtení. Díky čtení se můžete stát plnějšími, lepšími, ucelenějšími a krásnějšími osobnostmi. Snad to máte nastavené stejně a pokud ne, ani s tím si nelamte hlavu, každý jsme individuální bytost a s tím se snažte usínat a neporovnávejte se.
Budu ráda, když mi i VY napíšete, co pro vás čtení znamená :).
Žádné komentáře:
Okomentovat