čtvrtek 7. června 2018

Měsíc květen ve znamení knižního kómatu



Milí knihomolové a knihomolky,

dlouho o nás zase nebylo slyšet a za to se omlouváme. K dobru nám budiž, že jsme zabředli do vln příběhů tak záhadných a mysteriózních, které nás nechtěli pustit a my se nedokázali ani na chviličku odpoutat, abychom sem něco napsali.

Proto alespoň posílám malé shrnutí a postřehy než bude čas na recenze. Jako první recenzi z půlky již napsanou, bude Dvůr křídel a zmaru, který jsem louskala docela dlouho, nebo jsem si ho spíše vychutnávala. Nebylo to tím, že bych se do něj nemohla začíst, to ne. Ale četla jsem jej již v angličtině, takže pro mě spoustu věcí bylo známých a spíš jsem se zaměřovala na to, co mi v originálním jazyce uteklo a v překladu se mi to teprve odhalilo.

Po té bylo potřeba si trochu oddychnout a vzít si něco mimo fantasy. Když jsem se tedy rozhodovala, co dál číst, Zůstaň od dvojice autorek Elle Kennedy a Sariny Bowen, proto byla jasná volba. :D

Musím říci, že jsem tuto sérii začala až druhým dílem. První knihu (Hodnej kluk) jsem totiž začala číst tak před měsícem a nějak jsem se nezačetla. Ale druhý díl šel celkem snadno. Příběh není kdo ví jak dramatický a vlastně ani moc akční, ale jak jsem psala, jako oddychovka mi velmi vyhovoval.

Navíc romantika jak blázen a se slavným hokejistou ještě k tomu. Takže proč ne?


No a nakonec co se měsíce května týká, jsem vsadila na černého Petra. A to doslova! Kolik jsem četla rozdílných názorů na Stříbrnou labuť od Amo Jones a stejně dlouho jsem odolávala a nakonec mi to nedalo a chtěla jsem si ji přečíst sama, byť i s vidinou zklamání.

Kdo jste četli Stříbrnou labuť, budete asi vědět co a jak. Přesto pár poznámek na úvod. Námět, zaměření a téma mi přišlo hodně podobné například sérii Royalové od Erin Watt (Elle Kennedy). Ale jelikož, takovéto téma tajemných sexy kluků a jedné holky mezi nimi je docela teď v oblibě, nedivím se tomu.

S tím, že tady se autorka snažila o trochu jiný drsnější pohled na svět dospívajících. Jako young adult bych asi knihu neoznačila, neboť zde byly opravdu drsné aspektu sexualního života hrdinů - téma násilí, vražd, znásilňování by asi mezi young adult nebudilo dobrou inspiraci pro dospívající. Některé části byly zvrácenější, ale uvěřitelné. Odkrývá se tu otázka, která, řekla bych, bývá často tabuizována.

Co se týká stylu psaní, autorka se mi zdála v jistých částech dost nejistá, myšlenky roztěkané. Některé kapitoly useknuté nebo moc přímočaré či naopak chaotické. Nedokázala najít takovou tu střední cestu, kdy je akorát množství tajemstvích na to, aby se čtenář v textu neztratil, ale zároveň, aby byl dobře naladěn na další četbu. Téma mocenského řádu operujícího zpoza křesel velkých magnátů a operující za zástěrkou staré legendy s názvem Klub Elitních králů bylo velmi lákavé.


Proto jsem se rozhodla rovnou pokračovat druhým a následně třetím pokračováním v angličtině a autorka si u mě trochu reputaci vylepšila. V poslední knize mi dokonce styl psaní vyhovoval. I když jsou situace velice vyhrocené a sem tam předvídatelné, zažila jsem při čtení stejné vzrušení jako ze série Royalů a dokonce jsem i chtěla vědět, jak to všechno dopadne a dychtila jsem odhalit všechna tajemství. Tudíž, přes všechny ty výtky, si autorka moji pozornost udržela. Jak tomu bylo u Vás?

Odsoudili jste Stříbrnou labuť k záhubě nebo jí dáte ještě šanci?
Okomentovat