sobota 20. května 2017

Magicky strávený čas nad knihou o zradě, pomstě a vášni

"Každý Chálidův krok vyvolával v chodbách ze stínů a kamene ozvěnu. Lhostejně tvrdá žula a modře žilkovaný achát jeho paláce skýtaly o málo více než úkryt pro vřískot duchů. Útočiště nočních můr...Až do příchodu Šeherezády. Doopravdy prokletá dívka. A zároveň královna v každém smyslu toho slova." (s. 181)


Pomsta a rozbřesk je další kniha z vlny pohádkových retellingů, které zaplavují svět. Hlavní hrdinka, nebojácná Šeherezáda s charakterem hodným královny, se přihlásí dobrovolně jako už mnoho manželek Chálida předtím, krále králů, i když ví, že ani jedna její předchůdkyně se nedožila nového rozbřesku. Šeherezáda nebo zkráceně Šazí je přesvědčena přežít nový úsvit a i každý další. Jak obstojí proti tyranovi království a je Chálid opravdu takovým tyranem, za kterého ho každý má? Co se skrývá za onou nutností zabíjet všechny své manželky za rozbřesku?

Příběh je vyprávěn z pohledu několika postav. Ze začátku jsem se nemohla zorientovat v tom, kdo je Šazí, až pak mi došlo, že je to přezdívka Šeherezády. Počet postav vyskytujících se v příběhu není zrovna malý, ale nebyl pro mě překážkou. Narace sleduje čtyři postavy. Kniha má punc vyprávění, neboť je děj psán v er-formě, jakoby existovala třetí osoba, která to vše pečlivě sleduje. Zajímavostí je slovník na konci knihy a být Vámi, tak si rozhodně dám práci a přelistuji na konec knihy, kdykoli se mi nějaké slovíčko nebude zdát. Já si slovníku bohužel všimla až pozdě.

Neomalenost a kuráž hlavní hrdinky se vymyká klasickým charakterům Young adultek. Šazí je mimo jiné upřímná, není nerozhodná a chová se na svůj věk velmi uvědoměle a dospěle. Je jí šestnáct let. Četla jsem jiné názory na knihu, kde je jí vytýkáno mimo jiné, že jednání hlavní postavy nesouhlasí s věkem. Ale nesmíme být spoutáni dnešními stereotypy a měli bychom překonávat naše podvědomí s tím, že dříve to fungovalo jinak.

Navíc příběh je fantasy a odehrává se v blíže neurčené době. Nevidím tedy důvod, proč by tento fakt chování měl být výtkou. Z mého pohledu je to naopak. Je to jedna z mála YA knížek, kde mi myšlenkové pochody hlavní hrdinky nebyly nepříjemné. Často mě vadí totiž jejich naivita a přelétavost. Šazí taková není a příběh se díky tomu otevírá i širšímu publiku, než jsou čtenáři YA. Charaktery postav mě celkově sedly. Tárik, dětská a první láska Šazí, je typický žárlivý milenec, ale zároveň v něm bublá jakási temná agrese, která bude hrát ještě velkou roli v dalších pokračováních. Aspoň takový ve mě vyvolával pocit. Chálid, král králů, tyran a vrah svých manželek, je tajemný, zlomený muž, jehož právě Šazí dokáže vyléčit. Ač jsou svázáni manželským poutem, v cestě jim z počátku stojí nenávist.

"Šeherezádo...",,Co chceš?" Odmlčel se. ,,Chci napravit to, co jsem napáchal." Šeherezáda vypustila jízlivé odfrknutí a zadívala se mu do očí. ,,Ty už nikdy nemůžeš napravit to, co jsi napáchal." (s. 119)

Připomíná Vám to romantickou pohádku? No samozřejmě máte pravdu. Jedná se o převyprávění pohádky Tisíce a jedné noci. Ale čtenář zde najde také přítomnost magie a kruté kletby, která má za následek desítky mrtvých. Kvůli tomu se klasický příběh stává něčím více a překračuje rámec pohádky se šťastným koncem. Ten v knize jen tak nenajdeme. Především proto, že je konec otevřený a jaksi ukousnutý a čtenář si musí počkat na druhý díl, který by měl vyjít již v červnu 2017!

"Šeherezáda stiskla jílec dýky se zkrabatělým čelem a srdcem burácejícím v hrudi...A pak se před ní Chálid svezl na kolena." (s. 355)

V knize nehledejte přehršel akce, ale spíše intriky a tajemství, jejichž drobečky Vás provází a nakonec vedou k částečnému rozuzlení. Velice se mi zamlouval příběh vsazený do příběhu. Když Šazí vypráví Chálidovi příběh o Aladdinovi, aby si pro sebe vysmlouvala nový rozbřesk, tyto pasáže na stránkách doslova vibrují tou správnou magickou atmosférou. Živě jsem si dokázala představit pestrobarevné polštáře, vonné svíčky a vodní dýmky a v pozadí hořící svíce. A do toho Vás upoutá příběh o kouzelné lampě. Hlas se vypravěčce chvěje a pokradmu sleduje vycházející slunce za závěsy. Úsvit je pro Šazí hra na život a na smrt a ona zoufale touží žít a pomstít se.

"Všechen vzduch opustil Šeherezádino tělo v náhlém pochopení. Nejistě zakolísala na nohou, než se svezla na zem s jílcem dýky pevně sevřeným v ruce. ,,Vstaň," řekl Chálid tiše. Ztěžka dýchala. ,,Vstaň, Šeherezádo al-Chajzurán. Ty nemusíš klečet před nikým. A ze všech nejmíň přede mnou." (s. 355)

Obálka sedí k zaměření knihy, pestrobarevnost a vizualita zase k prostředí a kultuře Orientu. Na první pohled mě zaujala barevnost a musím říci, že jsem nějakou dobu váhala právě kvůli vzhledu knihy nad její koupí. Tak trochu na mě ta červená barva křičela, ale nakonec převážila zvědavost. Znáte ten pocit, když chodíte dlouho okolo nějaké knihy a nic Vám neříká a pak najednou přijde ten čas a poznáte, že je ta správná chvíle? Vezmete ji a přečtete na jeden nádech a nakonec si říkáte, proč jsem sakra čekala tak dlouho se čtením? No tak přesně o tom to je. Pomsta a rozbřesk pro mě taková byla. Navíc mě inspirovala i v kreslení. Pokud byste tak jako já hledali knihu podobného charakteru, zkusit můžete například Zakázané přání od Jessicy Khoury. Ta nás přenese právě do příběhu Aladdina a kouzelné lampy.



Okomentovat