neděle 13. listopadu 2016

Ptáš se někdy sama sebe jestli si výjimečná? Po přečtení Univerzity výjimečných se ti otázka bude zdát banální s naprosto fatálními následky

"Já pevně věřím, že projdeš jakoukoliv zkouškou, před kterou tě postaví. Jen nedovol ostatním uchazečům, aby tě rozhodili. Někteří by udělali cokoliv, aby byli nejlepší."



Originální název: The Testing
Série: Univerzita výjimečných (1.)
Žánr: Literatura světová, sci-fi a fantasy
Autor: Joelle Charbonneau
Překlad: Alžběta Kalinová
Nakladatelství: Fragment (ČR)
Počet stran: 304
Rok vydání: 2016, vydání originálu 2013



Anotace:
Cia právě ukončila střední školu a napjatě očekává, jestli bude vybrána do celostátního programu pro nejnadanější studenty. Pouze oni totiž mohou studovat na univerzitě v Tosu a pomáhat obnovit válkou zničenou zemi. Musí však obstát v testování, kterým projdou jen ti opravdu výjimeční.

Cia tu šanci dostane. Těsně před odjezdem se jí však otec svěří s útržky děsivých vzpomínek, které má na testování on. Radost z úspěchu vystřídají strach a nejistota. Cia začíná tušit, že ji čeká tvrdá zkouška, ve které nepůjde jen o znalosti, ale i o to dobře se rozhodovat a správně odhadnout lidi. Když opouští město, v uších jí zní otcova zoufalá rada: „Cio, nevěř vůbec nikomu.“ Hlavou víří pochybnosti, zdá rozhodnutí vydat se do Tosu bylo správné a zda se ještě někdy vrátí domů…


O co vlastně jde z hlediska žánru?


Univerzita výjimečných je nová třídílná série. Na první pohled působí jako zcela nová kniha svého žánru, ale opak je pravdou. Tuto knihu můžeme zařadit vedle knih typu Hunger games, Rudá královna, Divergence, Adaptace a další. Jak si sami můžete všimnout, v poslední době se knihkupectví plní knihami tohoto typu. A o jaký že to vlastně jde typ knih? Jednoznačně o dystopie. Ve výsledku je dystopie opakem utopie. V knihách tohoto typu je často fiktivní společnost, která se vyvinula špatným směrem. Má zásadní nedostatky ve formě vlády, omezování osobní svobody občanů. Vše vzniká přehráním jednoho nebo více ideologických principů. Společnost dystopického světa je utlačována velice neskrývaně politickým systémem. Mezi významná dystopická díla patří knihy z pera Karla Čapka (Válka s mloky, R.U.R.) anebo světové dílo od George Orwella, román 1984. Pokud si chcete vyhledat další díla, zadejte dystopie do vyhledávání strýčka Googla a vyjede vám nepřeberné množství odkazů. Proč je všude tolik dystopických románů, když je na světě krásně? Možná je to už dávno překlenutým koncem světa, který jsme zažili v tomto roce.


První seznámení


Konec filozofování. Vraťme se zpět k naší knize. Jak jsem se k Univerzitě výjimečných vlastně dostala? Jednoduše. Zašla jsem do knihkupectví, a jelikož mám načtené Hunger Games a z přebalu Univerzity jsem se dozvěděla, že se jedná ještě o lepší knihu než Hunger Games, musela jsem si ji koupit. Kniha projela čtečkou, odpípla se moje studentská karta, ve vlaku cestou domů už jsem knihu otevřela a začetla se.

Knížka s podtitulem Zkouška značí, že se jedná o počáteční díl trilogie, ve kterém se nám představí šestnáctiletá hlavní hrdinka Cia. Cia nám od prvních stránek knihy vypráví o tom, jak ukončuje střední školu a co pro ni a její spolužáky konec školy znamená. Prostředí, ve kterém se odehrává příběh, je zničené válkou a jen ti nejlepší z nejlepších studentů budou vybrání do prestižního celostátního programu a dostanou šanci studovat na univerzitě v Tosu. A jaké je poslání vyvolených? Pomáhat s obnovami zničené země. Studium na vysoké škole je odloučí od rodiny, ale stanou se průkopníky a inovátory v nově vznikající společnosti, kterou vykřesají z popela a poskytnou všem lidem na planetě možnost žít lepší život a blahobyt.


Když se sen stane skutečností
A reader lives a thousand lives before he dies.
The man who never reads lives only one.


Aby se studenti mohli dostat na vysněnou vysokou školu, musí projít náročnou zkouškou. Cia je jako jedna z mála vybrána. Její otec testováním úspěšně prošel a je kapacitou v oblasti obnovování zeleně, genetické mutace a vývoje rostlin. Díky jeho práci má možnost společnost získat potřebné plodiny a potřebnou vodu. Cia chce jít v jeho stopách. Po nástupu do testovacího centra si začíná uvědomovat, že k úspěšnému absolvování jí nebude stačit jen chytrost a hlava hýřící nápady, ale i ostražitost, pozornost, protože v testování nikdo nedostane druhou šanci. Musí se postavit obrovské konkurenci, lstivosti, pochybám a i vlastnímu strachu a smutku, jelikož se už nikdy nevrátí domů. Co myslíte, zvládne to? Nechte se překvapit a začtěte se do Univerzity výjimečných.

Jaké jsou moje pocity z četby? Neřadím se mezi pesimistické osoby, ale musím říct, že číst o zkáze a antiutopii mě velice láká. Možná je to i pro mě možnost uniknout od reality a podívat se na svět jinýma očima – očima, že může být hůř. Když jsem knížku dočetla, tak už v tom okamžiku jsem litovala, že se jedná o první díl série. Kdy budou další? „Projela“ jsem všechny možné servery a s lítostí jsem musela konstatovat ZADLOUHO! Už teď vím, že až vyjde další díl série, s dychtivostí se opět vrátím k prvnímu dílu a nechám se vtáhnout do světa zmaru a naděje.


I v knize se vloudí chybka


V knize jsem našla malé chyby i překlepy, špatně upravený slovosled. To může být opět důsledkem rychlého překladu, ale musím říct, že mě často takové chyby odradí od četby. Když jsem takovou chybu našla hned v první kapitole, ošklivě jsem se zaškaredila a odložila knihu stranou. Ale možná pocit a nutkání dovědět se o tomto tajemné světě víc mě přitáhl zpátky k četbě. Rozhodně lituji, po čase jsem si na chyby zvykla a brala je jako nucené zlo. Musím tedy konstatovat, že překlad a editorská práce není úplně 100% ale i tak mě poutavý příběh opět přitáhl k četbě.

Dále by se čtenáři mohlo zdát, že hned na přebalu knihy je reklama na Hunger Games. Vyvstává otázka, přišla autorka Univerzity s novým extra nápadem, který tu ještě nebyl? Ne. Ale to je asi společný problém všech dystopií. Pokud by vám tento malý detail vadil, rozhodně vás kniha neosloví. V knize není nic nového ani novátorského. Opět se vše točí okolo výjimečné hrdinky v zcela rozbořené a zhýralé společnosti, kterou musí samozřejmě zachránit a je otázkou zda uspěje.


Plynulost, jasnost sdělení a líbivý styl psaní


Pokud jste fanoušci dystopií tak vás ale určitě osloví ladnost a svižnost autorčina pera. Román se rozhodně nezabývá takovými věcmi, jako je škola, kamarádi, nákupy, kluci z pohledu náctileté dívky. Příběh je plný akce, napětí a zvratů. Místy se mi zdálo, že se ze mě stala Sibyla a dokázala jsem předpokládat, co se v příběhu bude odehrávat dál. Ale opět zde musím navázat na předchozí očekávání a určitou intertextualitu dystopických příběhů. Události v příběhu mají vždy důvod a skrytý význam s očekávaným výsledkem. V životě to můžeme aplikovat na větu, to jak jednáme, jak se chováme k druhým a sami k sobě se odráží v našem životě a životě našich blízkých.

Kniha mi přišla trošku „krvelačná“. Odehrává se zde velké množství násilí, zabíjení a smrti. Objevuje se hodně narážek na utrpení a krev. Můžu říct, že ač nerada čtu o smrti, tato kniha smrt podala povznášejícím způsobem, chyby lidí, jejich problémy a trápení spojené s nočními můrami pro mě nebyly tak děsivé. Z toho důvodu jsem z knihy necítila potřebu podívat se na něco milého. Myslím si, že autorka udělala jedině dobře, že se zaměřila na líčení těchto věcí z pohledu normálního člověka. 

zdroj:www.google.com/obrazky

Zaslouží si kniha pozornost? Ano!


Závěrem bych chtěla dodat, že tato knížka si určitě zaslouží pozornost. Je v ní mnoho poslání a mouder, nad kterými je dobré se zamyslet i v současném a reálném životě. Protože i z naší společnosti a planety se někdy může stát dystopie a my se musíme snažit této skutečnosti zabránit. Nejvíce se mi na knížce líbilo, že jsem mohla sledovat, jak se Cia stává dospělou. Své naivní názory nechala hluboko v rodné krajině a postupně se v příběhu stala moudřejší a zkušenější entitou. Z mého osobního pohledu má první díl série našlápnuto ke slibné sérii. Snad se jí tedy dočkáme.

čtvrtek 10. listopadu 2016

Rozečteno! Nedočteno!

Čtecí krize, každý knihomol ji alespoň jednou zažije.

Řekla bych, že otrava knihami může vzniknout v závislosti na mnoha faktorech. Ta má krize zřejmě vznikla z přesycení. Prakticky od dubna, kdy jsem dala sbohem škole, jsem neustále četla. Mít najednou možnost číst to, co chci a navíc moci a mít na to čas? Způsobilo to tak trochu zkrat. Tehdy jsem se uzavřela do sebe a nedělala nic jiného, než četla. 

Narazila jsem v té době na sérii Mercedes Thompson od autorky Patricia Briggs, kdy mě příběh tak vtáhl do děje, že jsem byla schopná jednu knihu přečíst za den a půl. Série měla osm knih, teď už jich je devět, a k tomu dalších pět vedlejších knih. Takže jsem neustále četla. 

A jaké má přesycení příznaky? 
Především nedostatek času na cokoli jiného, než na čtení. Také se u mě projev syndrom bolavých a unavených očí projevující se rozmazáváním písmenek a později také bolestmi hlavy. 
Zdroj: google.com

Navíc jsem byla tak zabraná do příběhu, že jsem na jeho vývoj myslela snad i ve spánku. Jde ale o to, říct si, kdy už máte dost a uvědomit si tu chvíli, kdy už přes to nejede vlak. 

Zdroj: google.com
Stalo se mi, že jsem třeba byla tak nedočkavá, že jsem přeskakovala stránky příběhu. Nebo jsem si řekla, že jen nakouknu na konec knihy. Máte tendence některé dlouhé popisy přeskakovat. Řekla bych, že to vše je náznak buď přesycení kvantitou knih a nebo ignorace píle a času, který nad tím dílem autor strávil. Což se rovná nerespektování jeho osoby. 

Sama jsem začala mít hodně přepracovanou mysl z toho náhlého náporu různých příběhů a chtěla jsem jich číst tolik, že jsem se nakonec nemohla rozhodnout, který příběh mám číst a tak jsem nečetla pro jistotu nic. I to se může stát. 

Od té doby jsem sice o něco zpomalila, ale stále mám, co číst. Stále jsou nové knihy a jako správný knihomol a mamonář knih, je prostě chci mít všechny ve své moci. Zároveň k nim ale nechci být neuctivá. Proto jsem tedy vyzkoušela pár variant. 

Jak tedy najet na tu správnou čtecí vlnu?

Jak se znovu stát "normálním" člověkem-knihomolem, co nepřeskakuje z knihy na knihu, aniž by ji předtím nedočetl? Co dokáže žít v přítomnosti a kdo vnímá znovu tu kvalitu dobře napsaného příběhu a dává jí přednost před kvantitou?

Ta správná otázka je, zda jste schopni trochu zvolnit. Dát si knižní dietu či detox. Vynechejte třeba na týden čtení knih. Zamyslete se nad tím, co máte rozečtené, porovnejte knihovnu, obdivujte obaly, ale nečtěte. Dělejte místo toho jiné věci, které jste zanedbávali, především spánek. Zkuste si i ty knihy, které máte rozečtené, znovu zařadit do knihovny, aby na vás stále nemrkaly z nočního stolku a nevábily vás.

Pokud ani po týdnu nepůjde snadno se vrátit ke čtení, prodlužte svoji dietu. Zkuste si udělat seznam. Právě teď se nabízí, abychom si společně vytvořili Sváteční výzvu! Stanovte si knihy, které chcete přečíst do konce roku. A zvolte si optimální počet a různé žánry, nebo si je rozdělte podle jiného kritéria. Jako příklad uvádím svůj seznam. Hlavní je nečíst jeden a ten samý žánr.

Pamatujete si výrok z Harryho Pottera a Ohnivého poháru? "Kosti z otcova těla, darované nevědomky. Maso služebníka, darované dobrovolně. A krev nepřítele, uzmutá násilím. Pán zla znovu povstane." Trochu jsem se tím nechala inspirovat při své výzvě. :) 


Slova z cizojazyčné knihy, dávající význam jen málokdy

Na výběr mám ze tří knih v angličtině. A jelikož si zase tolik při překladech nefandím, zvolila jsem pro začátek tu nejtenčí. 

Nedávno jsem viděla novou adaptaci na knihu od Jeanne Ryan - Nerve. Film mě tak zaujal, že jsem si musela pořídit i knihu, i když jen jako e-book. 

Po prvních stranách, musím říct, že je to jeden z těch případů, kdy si film vypůjčil pouze námět. Už ze začátku poznávám různé odchylky a líbí se mi to proto ještě víc. Takže, kdo jste viděli film, nebojte se sáhnout i po knižní předloze. 

A o čem že to je?

O online hře zvané Nerve, kde se nový uživatel může přihlásit buď jako Watcher (pouze sleduje) nebo Player (hráč). Pokud jste hráč, ocitáte se sami v ulicích, kde se odehrávají reálné sázky na to, co vydržíte. Vee se stane právě takovou hráčkou, zpočátku plnění úkolů není tak těžké, ale postupně začínají situace eskalovat a Vee nakonec zjistí, že hraje o vlastní život. Do jaké míry by jste byli schopni zajít, kdyby někdo jiný řídil celý váš svět?

U cizojazyčných knížek mám problém udržet pozornost. Jakmile například začnu usínat, tak si nic z textu nepamatuji. A musím pak začít i několik stránek nazpět, než se mi znovu vybaví děj. Rozhodně nečtu se slovníkem v ruce. Neznám každé slovo, ale většinou se dá smysl věty odhadnout. 

Série nedočtená nevědomky

Jako druhé si dávám v sázku dočíst sérii Skleněný trůn. Čtvrtý díl vychází už tento měsíc, takže jakmile si pro něj poběžím do knihkupectví, otevírám znovu první díl a čtu v kuse až do posledního. Nu co, fandím si, že to vše stihnu do konce tohoto roku.





Fantasy příběh adaptovaný na hru

Assassin´s Creed je série psaná podle herní předlohy. Zvolila jsem si ji, protože takovéto série se vymykají mému obvyklému výběru četby. Bude to doufám změna. Jako další takovou mám ještě Zaklínače. Ale jelikož má mít v prosinci premiéru film Assassin´s Creed, zvolila jsem právě tyto knihy. Knihy a film spolu vůbec nesouvisí, stejně tak knihy a hra na sebe nenavazují. Ale zaujalo mě prostředí renesanční Itálie. A po té, co jsem nakoukla na první strany, zaujal mě i způsob psaní. Takže tomu dávám šanci!


Dílo, na které lehá prach už delší čas


Jsou to už dva roky, co se dívám na knihu Fantom Opery od Gastona Lerouxe. Tajemná obálka na mě vždy z police knihovny mrká a láká. Navíc miluju film s Gerardem Butlerem a celkový romantický příběh s příměsí tajemna a posedlosti je velmi přitažlivým námětem.  

Rozhodně ke čtení tohoto příběhu bude zapotřebí navození té správné atmosféry. Myslím si, že čtenář prostě potřebuje mít náladu na trochu toho mystéria. 


Kniha naposledy koupená

Mrazivý oheň od Amandy Hockingové jsem koupila jako poslední. Je to nejčerstvější přírůstek do mé knihovny. Hodí se tedy, aby byla součástí výzvy. 

Čtenářovi se tímto příběhem otevírá znovu svět Trollů, kteří vypadají podobně jako lidé, akorát jim kůže mění příležitostně barvu, mají všichni tmavé oči a vlasy a jsou přirozeně krásní. Ano, to je opravdu jeden z faktorů jejich charakteristiky. Bryn je však jiná. Je z nečisté krve a vyjímá se nejen svým vzhledem. Osud ji uvrhl mezi dva muže. Jeden ji mate a usiluje o její život, ona jej z celého srdce nenávidí a druhý je její velitel a musí s ním jednat s respektem...Oba ale významně zasahují jak do jejího profesního tak také osobního života a její loajalita království bude testována.


V neposlední řadě jsem vybrala knihu, kterou jsem vyhrála. Je jí Divoká Labuť a jiné příběhy od Michaela Cunninghama. Soutěž vytvořil blog nasknizni-svet.blogspot.cz a tímto blogerům děkuji. Tuto položku jsem také díky tomu nazvala:

Strany v knižní vazbě darované dobrovolně




A knihomol znovu povstane!

čtvrtek 3. listopadu 2016

Když magie pohltí svět a monstra vylézají na povrch

",,Máš ráda krev?" zavrčela jsem. ,,Ukážu ti krev." Řízla jsem se Zabiječem do paže a na jediný úder srdce se krvesajové v celém sále zastavili. Znali tu krev, věděli, čí síla mi koluje žilami. Omámeně strnuli, jako by skládali úctu její magii, a pak pokračovali v útoku na své oběti..."

(ANDREWS, Ilona. Magie mrtvých, s. 166)



Originální název: Magic Bites
Autor: Ilona a Andrew Gordon
píšící pod pseudonymem Ilona Andrews
Překlad: Hana Šimečková
Nakladatelství: Fantom Print
Rok vydání: 2011

Anotace:

Atlanta by byla příjemným místem k životu, jen kdyby nebylo magie...

Když magie pohltí svět, objevují se monstra a odpadlí mágové spřádají svá kouzla, zatímco se pistole zasekávají a auta odmítají startovat. Ale pak se technologie znovu přihlásí o slovo a magie ustoupí stejně nevypočitatelně, jako se předtím objevila. Jen po ní zbudou nejrůznější druhy paranormálních problémů.

Kate Daniels, žoldačka, které se smůla lepí na paty a do kapsy má hluboko, se živí odstraňováním právě takovýchto magických potíží. Ale když je zavražděn její opatrovník, honba za spravedlností ji vtáhne do mocenských bojů mezi dvěma nejsilnějšími frakcemi magických bytostí v Atlantě. Mezi Pány mrtvých, nekromanty ovládajícími upíry, a Smečku, polovojenský klan kožoměnců. Tyto dvě strany se vzájemně obviňují ze série nezvyklých vražd – a smrt Kateina opatrovníka by s tou záhadou mohla být spojená. Obě organizace na Kate vytrvale tlačí, aby případ vyřešila a ona si začíná uvědomovat, že si ukousla větší sousto, než dokáže zvládnout...

Ze tmy na světlo

Čtenář je hned ze začátku hozen do tajuplného světa Kate Danielsové, bojovnice a soukromé vyšetřovatelky (její strategií je otravovat někoho tak dlouho, dokud se jí nepokusí zabít) pracující pro Cech žoldáků. Další případ, ke kterému se dostane, je pro ni však osobní. A tak se čtenář spolu s ní snaží rozluštit tajemství záhadných úmrtí, do kterých se počítá i vražda jejího opatrovníka. Při vyšetřování je Kate nucena hledat pomoc u Řádu rytířů milosrdcné pomoci, kteří jí opvorhují a Pána šelem, pro kterého je podřadná. Zároveň jsou na její kroky zvědaví i nekromanti, ti mají pod kontrolou upíry (krvesaje). Během chvíle se tak smrtelnice Kate Danielsová ocitá uprostřed bitevního pole několika nadpřirozených stran a snaží se, tak jako ryba na území plném žraloků, vycházet se všemi.

Svět, ve kterém žije, je kombinací technologie a magie. Střídají se v něm ve vlnách stejně jako lidské nálady. Kate je naštěstí naladěná na oboje. V době technologie se narodila, ale s krví mocnější, než si dokáží její spojenci představit, ovládá i magii. Střeží toto tajemství v sobě a magii používá jen v nejkrajnějších případech. Ale i mistr tesař se někdy utne a Kate začíná být více nepozorná. Připouští si k tělu nové bytosti, než byla zvyklá a dopouští, aby do jejích činů zasahovaly i emoce.

Kate je velice přímá, nebojácná a cvičená v boji. Svoji první oběť zabila už v deseti letech. Nepoznala svoji matku ani otce, ale muž, který ji vychovával, byl generál vojsk. Jeho jediným cílem bylo, naučit ji dokonale techniku boje, aby, až ji jednou minulost dožene, se jí dokázala postavit.

Od začátku je jasné, že hlavní hrdinka něco skrývá a bystrému čtenáři nebude trvat dlouho přijít na to, co to je. Jaké záhady obnáší její minulost, to čtenář poodhaluje postupně. Upřímně, má na to devět knih ze série, tak je nad slunce jasné, že autoři vše neodhalí hned v té první. Tady platí pravidlo "kdo si počká...".

I když už od začátku si čtenář může ledacos domýšlet. Stejně tak se čtenáři pomalu odkrývá nestabilní svět magie a jako puzzle si musí skládat jednotlivé dílky k sobě. Ze začátku je tento svět možná trochu nepřehledný a brutální. Bude chvíli trvat, než se čtenář zorientuje. Zvlášť, pokud si předem alespoň nepřečetl anotaci, tak jako já. Hned na prvních stranách se totiž střídá vlna magie a technologie a upřímně, já jsem vůbec neměla potuchy, co to znamená. Pak jsem si teprve přečetla anotaci a už jsem byla doma. U takovýchto dlouhých sérií, jako je například také Mercedes Thompson (Patricia Briggs), se svět příběhu poodhaluje pomalu a někdy i zpětně. Čtenáři urban fantasy tak s tímto faktem musejí dopředu počítat. Nicméně názvosloví si rychle osvojí a v polovině knihy už budou částečně v obraze.

Jeho chlupaté Veličenstvo

Série Kate Daniels má devět knih a píší ji manželé Ilona a Andrew. Proto nechybí v knize ani silný mužský protějšek, který je pro hlavní hrdinku pokušením. Jejich přitažlivost je hlavní nití celé série. Kate byla odjakživa učena tomu, jak být co nejvíce nenápadná a samostatná. Nezatahovat jiné lidi do svého soukromí. Curran se jí však dostane pod kůži. Je to Pán šelem a má na starost stovky kožoměnců v Atlantě. Není "králem" jen tak pro nic za nic. Je jím proto, že je z nich nejmocnější a nejnebezpečnější. Je zvyklý dostat to, co chce a je to kontrolou posedlý maniak. Tedy ten nejhorší typ muže s jakým by se mohla zaplést smrtelnice chránící si své soukromí. Jsou jako dvě běsnící tornáda, která pustoší město svými rozepřemi a osobními válkami na poli emocí. Jejich slovní přestřelky a oslovení mě nepřestávají bavit, příkladem je Kateino vyjádření o Curranovi jako o Jeho chlupatém Veličenstvu.

A jak se Kate poprvé představila Curranovi - alias Pánovi šelem - alias kožoměnci, který dokáže vzít podobu lva? Ne zrovna diplomaticky.

"Diplomacie nikdy nebyla mou silnou stránkou. Došla mi trpělivost... ,,Načičiči..."

Kate je obyčejný člověk, nepatří mezi kožoměnce. Přesto si právě ji Curran vybere za svoji novou kořist. Ne nadarmo se říká "Co se škádlívá..." Ze hry se ale nakonec stává posedlost a z posedlosti láska. 

"U protější zdi zaplály dvě zlatavé oči...Dobrý bože, tohle nebyl jen lev. Tahle obluda musela měřit v kohoutku minimálně metr padesát."
Je zábavné číst o jejich společných chvílích, kdy se neustále popichují, jeden druhého navzájem štvou a dokonale to mezi nimi jiskří potlačovanými emocemi. 

 ",,Jaký druh ženy vítá Pána šelem slovy ,načičiči...?" ,,Výjimečný," zamumlala jsem odpověď, která se přímo nabízela."

Přesto si na to, až se jejich životy definitivně propletou, budeme muset počkat do nějaké čtvrté knihy. Ale nebojte, do té doby se jistě nudit nebudete.

Doporučuji při čtení nahlédnout na web autorů, kde zdarma publikovali kratší knihu povídek právě z pohledu Currana. Povídky přímo navazují na konkrétní kapitoly v knize. Bohužel zatím nebyli oficiálně přeloženy do češtiny a tak jsou dostupné pouze v angličtině, či některé z nich přeložené na webu překladatelky Hany Šimečkové (web: Očima Pána šelem).

Knihu samotnou hodnotím velice kladně, nepředčí sice na mém žebříčku hodnocení sérii Mercedes Thompson, ze žánru urban fantasy ale patří k těm lepším. A rozhodně budu číst i další pokračování této série. Minulý měsíc vyšel v originále devátý díl Magic Bindes, tak doufejme, že se brzy dočkáme i české verze. Hodně velký plus u mě tvoří věková kategorie postav. Nejsou to žádní young adult ani teenageři ale už životem zkoušené bytosti, které za sebou vláčí docela brutální minulost. Líbí se mi, že hlavní postavy vědí, co chtějí a jdou si za tím. Kate je velká sympaťačka a tak se dobře čte příběh právě z jejího pohledu.

Ohodnotit knihu můžete například na:

Československá bibliografická databáze

Databáze knih