,,Vím, že ho nepoužije, ale nemůžu si pomoct a musím jí dát svoje číslo. (...)
Chvilku na něj kouká, než mi vezme tužku, utrhne další kousek papíru
a něco na něj napíše. S ironickým smíchem mi ho podá,
vezme si klíče a vyrazí ke dveřím. (...)
Po tom, co slyším, jak nastartuje a odjede, vytočím číslo
a směju se sám sobě, když na druhé straně uslyším hluboký mužský hlas:
,,Bar u Freda. Tady Fred."
