Kolik toho prozradí První věta?

Zdravím, knihomolové!

Dnes mám na vás pár otázek...Tak se pohodlně opřete a zbystřete. Ptám se: dáte na vkusnost obalu a anotaci? A co děláte po tom? Když si v knihkupectví vyhmátnete knihu krásnou na pohled se zajímavou anotací? Stačí vám ke koupi jen takhle málo? Nebo, jako já, otevřete první stranu textu, někdy je to prolog, jindy hned první kapitola, a přečtete si první větu? 

A teď si říkáte, co vám asi tak jedna věta může dát.

Nevím jak vy, ale myslím, že první věty jsou takový malý dar. Dar, kdy prostě cítím. Kdy jedna věta dokáže rozjet moji představivost. Pak mám takový šestý smysl, či intuice tomu můžeme říkat, a knihu si prostě koupím. Nehledě na to, co za hodnocení se pak kde dočtu. Jedna věta ale také klidně dokáže tu moji zvědavost docela pohřbít. Co mě však zajímá je, jak to vnímáte vy. Dáte na první větu? Nebo je podle vás potřeba k tomu utvořit si první dojem více, než je jen ta jedna větička?

Jedna z důležitých rad, které mi utkvěly v paměti z kurzů tvůrčího psaní, byla ta, že první dojem je důležitý i v knihách. Proto se první strana, úplný začátek příběhu přesouvá například někam doprostřed akce. Musí zaujmout na první pohled. Je to takové to první vlákno, které vás buďto chytí a už nepustí, nebo se neuchytíte a topíte se v něčem, co vám nedává smysl a nelahodí to vaší konkrétní situaci. Ano, někdy, když vytrváte, jste odměněni a knihu si zamilujete, ale musíte překlenout propast třeba i několika kapitol.

První věta by nám tedy měla pomoci udělat si obrázek o námětu. Protože čtení knih není jen o relaxaci. Já na čtení musím mít nejen čas, ale také náladu, správné emoční rozpoložení a správnou atmosféru. Nemohu číst vždy a všude. Ano, jde to, ale skoro nic si z toho příběhu pak neodnesu. A pokud se nezačtu do knihy po prvních pár stranách, nenutím se do ní. Odložím ji na hromádku s označením "někdy příště" s tím, že až nastane správný okamžik, přijde na knihu řada.

Co mě ale přivedlo na tento článek? V poslední době jsem četla několik knih, kde mě jejich první věta zaujala a knihy mě velmi příjemně překvapily. Proto jsem se nad tímto tématem trochu pozastavila a pro příště asi dám hned na svůj první dojem. 

Které knihy tedy stojí za to si přečíst už jen kvůli jejich první větě?

"Dnes nastal den, kdy tisíce snů zemřou a jeden se zrodí." 

(Falešný polibek - Mary E. Pearson)

"Přesně ode dneška za týden budu viset." 

(Fandom - Anna Day)

"Vychovali mě, abych si vzala netvora." 

(Krutá krása - Rosamund Hodge)

"S pohádkami je problém v tom, že většina z nich začíná tragédií." 

(Cinder&Ella - Kelly Oram)

"Bzučení much a křik přeživších dávno vystřídaly dunění válečných bubnů." 

(Dvůr křídel a zmaru - Sarah J. Maas)

"Smrt. Tenhle kočár mě veze přímo na smrt." 

(Pod maskou lži - Shanker a Zekas)

Která věta by vás zaujala na první dobrou? 

PS: V příštím článku První věta zkusím vyhrabat nějaké klasiky... :)