pondělí 30. ledna 2017

Holky někdy koušou

"Zabili mě. A zase mě oživili. Přeměnili mě."

Při lednovém nákupním šílenstvím jsem brala regály s urban fantasy se zápalem, který by mi lecjaký bojovník záviděl. To, jak rychle jsem dokázala hrábnout po knihách se vyjímá i obyčejným schopnostem smrtelníků. Fantasy a zvlášť ty urban fantasy nebo paranormální fantasy, chcete-li, mi ještě do minulého roku nic neříkali. Ale jednou to přijít asi muselo a já jim značně propadla. Sleduji, že zvláště v těch povedených, je vše, co potřebuji k tomu, aby se ze mě stal nabubřelý knihomol s nosem stále zabořeným v knize a nevnímající své okolí. Dokud se nepotřebuji napít nebo prospat nebo nedej bože, když dočtu jednu knihu a musím dojít do knihovny pro další pokračování. Některé série na mě tímto kouzlem působí a pak je zatraceně těžké se od nich odtrhnout. 


Proto jsem si v lednu udělala zásoby dopředu. Bohužel to znamená omezit sociální život a věnovat se tomu nadpřirozenému na stránkách knih. Chloe Neill byla až poslední vlaštovka a přesto, jakmile jsem se do její série Upíři z Chicaga začetla, nemůžu se od ní odtrhnout. Plánovala jsem si přečíst nejprve první díl, pak z něho něco napsat a posoudit s jinou sérií. Zatím co smolím tento příběh, mám rozečtenou už třetí knihu ze série a to uběhl teprve den a půl, za který jsem stihla přečíst i tu druhou. 

Takhle mě naposledy chytla série Mercedese Thompsonové nebo Kate Danielsové. Nevím, jestli se tahle posedlost dá nějak zvrátit, ale prozatím se musíte spokojit s tím, že Vám trochu svět Chloe Neill přiblížím a to, jestli se do něj také tak ponoříte jako já, už nechám jen na Vás.

neděle 22. ledna 2017

Kreativní okénko I.

Záložky z vlastní dílny

Co ke knihám rozhodně patří, jsou záložky. Někdo "chňapne" po tom prvním, co má po ruce a někdo si záložky vybírá s takovou pečlivostí jako například oblečení pro intimní partie. Kolikrát se mi stalo, že jsem si šla koupit knihu a hned u kasy stály vystavené nejrůznější druhy záložek a jedna se zrovna k té mé knize hodila... No a pak se tyto miniaturní knižní doplňky začínají kupit. Nejen, že mám zásobu těch kupovaných či obdarovaných, ale také jsem zatoužila vyrobit si vlastní a to od návrhu obrázku, po jeho realizaci, zalaminátování až po vytvoření vkusné a zároveň dekorativní ale i praktické záložky. Přikládám jejich fotografie a neváhejte v případě zájmu napsat. :)

úterý 17. ledna 2017

Nejobávanější zabiják? Ale kdeže...



Sarah J. Maas knihou Skleněný trůn, která je úvodní a úplný počátek plánované šestidílné série, stvořila fantastický svět naplněný magií. Svět Eriley, říše Terrasenu, Adarlanu a jiné světadíly, které se nám také odhalují v druhé sérii Dvůr trnů a růží (tuto knihu jsem četla dříve než autorčinu prvotinu Skleněný trůn a možná i to zapůsobilo na můj dojem) je přesto vytvořen s dokonalou precizností a detailností.

sobota 14. ledna 2017

Na co se fakt těším...

Po napsání tohoto článku jsem došla k názoru, že sedmička bude asi vážně šťastné číslo...


Snažila jsem se přijít s knihami, na jejichž četbu se těším ze všeho nejvíce v první polovině roku 2017. Což o to, najít takové knihy není problém, ale vybrat jen pár vyvolených, to už ano. Přesto, aniž bych se předtím podívala na data vydání, sepsala jsem si tři tituly. Až poté jsem si uvědomila, že všechny mají něco společné, sedmičku. :) Sedm je přímo magické číslo. Týden se skládá ze sedmi dnů. Je sedm divů světa. Různé lidové pohádky začínají "Za sedmero horami, sedmero řekami..". Obecným podvědomím tedy koluje pověra, že je sedmička šťastné číslo. Začínám tomu také věřit.

Na jaké knihy se těšíte Vy?


pondělí 9. ledna 2017

Loď mezi hvězdami: Zažijte dobrodružství ve vesmíru, kde obyvatelé lodi žijí podle vlastních pravidel

"Nikdy už mi o ničem takovém neříkej. Vůbec o tom nemluv. Žádné nebe není. Jen kovová střecha." Cuknu sebou, jak mě překvapí krutost jejích slov, ale než se obrátí a rozběhne pryč, zahlédnu, jak se jí v očích lesknou slzy."


První dočtená kniha v roce 2017 patřila sci-fi romanci, která tvoří jednu třetinu trilogie. Knihu jsem dostala k Vánocům a po všech těch fantasy, které jsem v poslední době začala číst a nebyla schopná dočíst, byla Loď mezi hvězdami novou vzpruhou. Líbilo se mi být trochu nad zemí. Lépe řečeno, být několik stovek let vzdálená od Země. Čtenář se nesmí moc podivovat nad některými názvy a zvyklostmi, protože tady už nejste na Zemi. Tohle je nezmapovaná půda, kterou uzavírají kovové stěny. A svět v nich je sice pokřivený a jiný, ale takový prostě je.

čtvrtek 5. ledna 2017

Hra o lásce, lstivosti, žárlivosti a zradě ožívá na jevišti

První článek v novém roce bych chtěla věnovat trochu netradiční recenzi. Jde spíše o to podělit se s Vámi o můj divadelní zážitek. Recenzi na divadelní hru jsem ještě nepsala, tudíž bych to tak raději asi ani nenazývala. Nerada bych někoho pohoršovala... Pohodlně se usaďte a přečtěte si jeden neobyčejný příběh s osudovým koncem.