středa 29. června 2016

Osvobozená / Sylvia Day

"Dvě zraněné duše se spojily do jedné"
(Osvobozená, Sylvia Day)


        50 odstínů Crosse, tak by mohl znít alternativní název této knižní pentalogie autorky Sylvii Day. Námět je značně podobný knihám E. L. James. Akorát, že zde máme bilionáře Gideona Crosse, který se také potýká s vlastními démony. Jeho předchozí známosti a ani snoubenka o nich neměly potuchy, dokud se neobjevila Eva Tramellová.
        Nedávno jsme si na pultech knihkupectví mohli povšimnout novinky a zároveň posledního dílu s názvem Osvobozená. Právě proto jsem se rozhodla napsat o této knižní sérii. Závěrečný díl romantické pentalogie sliboval spoustu odpovědí, ale bohužel mnoha se jich nedočkáme nebo jsou velmi povrchově vysvětleny. Naopak ještě více otazníků visí nad příběhem čím víc se blíží konec. Přesto je tu vidět jakýsi vývoj z hlediska postav. Zatímco v posledních čtyřech knihách je pozoronost směrována především na detaily vášnivého sexuálního vztahu dvou hlavních postav, v poslední knize je obráceno na psychiku. Vývoj tady získává důvěra v činy Gideona a Evy, kteří se konečně začínají chovat jako pár. Gideon se až po pěti knihách plně otevírá Evě, co se jeho minulosti týká. Tedy alespoň tahle část nezklamala.
       Linie příběhu je velmi známá. Nová zaměstnankyně Crossfire budovy narazí na sexy bilionáře, kterému patří každé patro a chce, aby mu patřila i Eva. Narozdíl od jiných žen se mu ale dostane pod kůži a zjišťuje, že si oba prošli v dětství stejným traumatem, což je navěky spojí v jednu duši. Je ale zapotřebí pět knih a spoustu bizarních momentů, než se tak stane. Je jasné, že by nebylo moc o čem psát, kdyby nevyvstaly na veřejnost přízraky minulosti obou dvou hrdinů, někdy však tyto scény jsou až natolik nepřekvapující a dají se dobře předvídat, že to nutí k pousmání. Děj z mého pohledu není nijak komplikovaný, právě naopak. Za to však nechybí nic, co by se dalo od takovýchto knížek čekat a pohladí na duši nejednu romantickou duši. Za mě nejlepší asi první a čtvrtý díl.

        O sérii Crossfire se mimo jiné také vyjádřil víceprezident televizní stanice Lionsgate, která zakoupila práva na knihy Sylvii Day, Chris Selak jako o trvalém, sexy a dráždivém příběhu. Zda se však dočkáme seriálového zpracování není tak úplně jasné. Tato informace je již z roku 2013 a zatím se nijak natáčení nerozjelo ani se neobjevily nové informace. Vznikly však docela vtipné video ukázky vytvořené fanoušky a oficiální reklama, na kterou se můžete podívat skrze přiložené video. 


středa 15. června 2016

Milí čtenáři,



Milí čtenáři,




léto se kvapem blíží a moje otázka zní: "Máte už připravenou nějakou letní čtenářskou výzvu?" Oživte si letní čtení spontánním seznamem knih, které budete moci se zapálením vášnivého knihomola odškrtávat jednu po druhé.

Například můj seznam je poněkud krátký a je skoro beznadějně jisté, že jej ještě rozšířím. Ale prozatím jsem se rozhodla pro dvě počáteční knihy z různých sérií, dvě novely, jeden román, jeden psychothriller a jeden sci-fi thriller. Všechno postupně přidám s podrobnějším popisem. Prozatím mám odškrtlý už jeden titul ze seznamu.

Pokud si však čtenářskou výzvou nejste jisti, vyzkoušet můžete například tuto: Čtenářská výzva

Tak co? Jdete do toho?! :) 

pátek 10. června 2016

Než jsem tě poznala


JoJo Moyes je spisovatelka na volné noze původem z Anglie. Má nezaměnitelný styl psaní, který efektivně útočí na emocionální stránku každého čtenáře. Její kniha Než jsem tě poznala vyšla ve více jak desítce překladů a prodaly se miliony výtisků. Vzbudila takovou popularitu, že se ještě tento měsíc dočkáme filmového zpracování, zatím se můžete podívat alespoň na trailer. 


Než jsem tě poznala je krásná a emotivní story, která pobaví ale i rozpláče. Svěží příběh obsahuje silný námět... Will, bohatý a excentrický, fyzicky velmi dobře stavěný a sebevědomý, si užívá života plnými doušky. Miluje extrémní sporty a miluje adrenalin. Má krásnou přítelkyni a prosperující práci v právnické firmě v centru Londýna. Jeho život je skoro dokonalý. Stačí však jediný okamžik, aby se mu svět obrátil vzhůru nohama. 

Louisa je trochu naivní servírka, která ze dne na den přijde o své oblíbené zaměstnání. V životě jí stačí málo k radosti a do teď byla spokojená s tím, kde byla a co dělala. Každý den byl pro ni jeden velký stereotyp. Přijme nově práci pečovatelky Willa, který je už dva roky ochrnutý, upoután na invalidní vozík a pod neustálým dozorem a péčí. Pro Louisu je z počátku velice těžký úkol být v jeho blízkosti, časem však prokoukne Willovu masku, kterou každého nového člověka obdarovává. Louisa se navíc dovídá i nepříjemné rodinné tajemství a její odhodlanost je velice zkoušena.

Než jsem tě poznala je ten typ knihy, kterou si představuji číst někde v poklidu v parku na dece. Usrkáváte k ní v letních dnech domácí limonádu, sedíte na dece a jednou rukou držíte knihu, druhou si přidržujete kapesníček pro všechny případy. Jakmile se do této knihy začtete, přestanete vnímat své okolí. V mysli se Vám vybaví obraz Stortfoldského hradu na kopci a malebného městečka, jakobyste tam sami byli. Stanete se součástí příběhu ať už chcete nebo ne. Po chvilce zjišťujete, že se nevědomky uculujete.

Rozhodně se při této knížce místy pobavíte, byť jde o vážné téma budící jistá očekávání. Will a Louisa jsou jako oheň a voda. Will je zamlklý, ke všem nepřátelský, bez vůle k životu. Louisa zase říká, co ji na jazyk přijde, snaží se být věčně optimistická, je dětinská a trochu naivní, ale ze všeho především je odhodlaná udělat maximum pro to, aby Willovi zlepšila naládu. Mezi hlavními postavami najdeme romantický náboj, který objevují postupně a jejich vzájemné sympatie jsou velmi okouzlující. Jediná věc, která se mi snad nezamlouvala bylo to, že některé kapitoly v knize jsou psané z pohledu jiných postav. Působilo to na mě trochu rozkolísaným dojmem a chvíli jsem se musela přepnout a vcítit do jiné postavy.

Autorka nicméně podává příběh čtivým stylem psaní, který opanuje čtenářovi city. Po prvním začtení zařučuji, že knihu jen tak z ruky nedáte. Příběh je strhující. Téma je natolik silné, že budí v hlavě myšlenky o životě. Kde kdo se při dočtení posledních stránek asi zamyslí nad tím, co má a co by mohl ztratit. A přesně tento typ knížek je pro Jojo Moyes typický, na konci nehledáme žádné ponaučení ze života ale objevujeme silnou emoci, která se nám zavrtá pod kuži. 
Obrázek si můžete udělat i podle traileru na stejnojmenný film: